Mezi řečníky byli například bývalý sovětský disident Mustafa Džemilev nebo hudebník Michael Kocáb, který byl na začátku 90. let předsedou parlamentní komise pro dohled nad odchodem sovětských vojsk. Až na drobnou slovní potyčku se akce obešla bez incidentů. 

Připomínka ruské agrese

Krymskotatarský politik Džemilev, který přijel do republiky po dvaceti letech na pozvání českého Ústavu pro studium totalitních režimů, připomněl současnou ruskou agresi na Ukrajině. Mentalita ruských politických elit se podle něj od dob Sovětského svazu nezměnila.

"Jsem velmi rád, že se toto setkání odehrává právě v blízkosti tohoto velvyslanectví," uvedl s odkazem na fakt, že řečníci své projevy pronášeli přímo před plotem ruského velvyslanectví. "Apetit a chuť k agresi je tady za tím plotem stále," doplnil.

Když zmínil jméno prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s jeho postoji vstřícnými vůči Rusku, přítomní demonstranti, z nichž řada dorazila s českými či evropskými vlajkami, reagovali pískáním a výkřiky "fuj" a "hanba".

Lidé se si s sebou donesli také transparenty. Některé byly také vyvedeny v azbuce, například: „1968 - nikdy nezapomeneme”, „Přátelé tohle nedělají” s vyobrazenými tanky.

Demonstraci organizovala sdružení Milion chvilek pro demokracii, Pulse of Europe, Společně to dáme a Kaputin. Podle organizátorů má být především připomínkou obětí okupace.

Zúčastnil se Marhoul, Pospíšil i Němec

Akce se zúčastnili také filozof Václav Němec, režisér Václav Marhoul, aktivisté Mikuláš Minář, Tomáš Peszyński a Ziggy Horváth nebo předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

Cílem shromáždění podle organizátorů bylo připomenout v předvečer 50. výročí srpnové invaze z roku 1968 nejen tuto pro národ tragickou událost, ale také upozornit na vměšování Ruska do politiky jiných národů.

Vedle ruské politiky vůči Ukrajině či Gruzii řečníci připomněli působení Moskvy v Sýrii či strategii tzv. hybridní války proti Západu.

Výročí 50 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a události srpnových dnů 1968 připomíná v Praze i dalších městech řada akcí. Jsou mezi nimi výstavy, koncerty, vzpomínková shromáždění, ale především uctění památky lidí, kteří za odpor vůči okupantům zaplatili životem. Proslovy k tomuto výročí avizovali předseda vlády či předsedové obou komor Parlamentu, naopak prezident Miloš Zeman žádnou promluvu ani účast na pietních akcích nechystá.