„Je to výsledek obrovského množství práce, začal jsem před sedmi lety studováním jeho stavu, rekonstrukcí a možných bourání, rozšíření a změn celého Rohanského ostrova. Navázala na to iniciativa Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. Nebyl důvod k rozšiřování ani bourání, zácpy se tu nikdy netvoří a most nestojí na páteřní trase pro automobilovou dopravu,“ popsal náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Práce, které vypuknou v roce 2024 si vyžádají omezení pro tramvaje a auta přesně na 365 dní, původní plán však počítal s dvouletou výlukou.

„Provizorní lávka s jednoduchou konstrukcí by mohla být hotová v srpnu. Potom přijde na řadu přeložka inženýrských sítí, na každý kabel je potřeba speciální povolení,“ řekl Aleš Gothard, ředitel Metrostavu, která práce provede.

Protest zemědělců ve Vestci u Prahy ve čtvrtek 20. ledna 2022.
Zemědělci u Jesenice zapálili slámu, protestovali proti změnám dotací

Přímo u lávky dlouhé 300 metrů vzniknou na březích zastávky tramvají a autobusů.

Most s kubistickými prvky se bude opravovat odspodu, začne se sanací pilířů. „Hlavní část zůstane vizuálně stejná. Snahou je se co nejvíce přiblížit původní koncepci z roku 1928. Most je bohužel velmi zanedbán. Rekonstrukcí de facto docílíme toho, že postavíme nový most, přestože bude vypadat jako tento. Životnost bude kolem 60 až 100 let,“ popsal Gothard. Následná údržba by podle něj neměla být nijak zvlášť náročná, jelikož stavba získá nové izolace, ty současné jsou už nefunkční.

Zakázka za 2,18 miliardy korun

Zakázku za 2,18 miliardy korun provede firma Metrostav TBR, cena pokrývá opravu komunikace o délce 1,2 kilometru a výměnu tramvajového tělesa včetně trakčního vedení, kompletní vybudování všech dalších mostních objektů a nutných přeložek inženýrských sítí od křižovatky Dělnická–Jankovcova a zahrnuje také práce na Rohanském ostrově, kde vznikne retenční nádrž s proplachovacím kanálem pro případ povodní.

Město zkoordinovalo několik staveb do jedné zakázky. „Zakázka je založena na všech průzkumných datech ze zatěžkávacích zkoušek. Její složitost není zarážející, zhotovitel musel připravit nabídku i průběh prací, nehovoříme zde pouze o rekonstrukci mostu,“ popsal Scheinherr.

Řízení oddálil spor o zbourání stavby a složitost prací. „Od roku 1996 probíhala nekonečná diskuze, co se s ním má dělat. Uběhlo skoro čtvrt století a převážil názor most rekonstruovat. Za tu celou dobu proběhl technologický vývoj a díky němu lze část kleneb a pilířů zachovat,“ vysvětlil Jozef Sinčák, generální ředitel technické správy komunikací.

Prahou se přehnala sněhová vánice.
Sníh zasypal Prahu i Středočeský kraj. Zimní bouřka, vysvětlili meteorologové

O zbourání dopravní stavby tehdy usilovala i část odborné veřejnosti, najít shodu nebylo jednoduché ani mezi politiky. Nutnost zachování mostu potvrdily až zatěžkávací zkoušky, kdy beton zatížily náklaďáky o hmotnosti 547 tun.

Podle Sinčáka je zapotřebí brát v potaz fakt, že stavba se nachází uprostřed městské zástavby a nelze ji srovnávat s projekty nových mostů dálničního typu.

„Zadat tak velkou stavbu je velice složité, zadávací dokumentace byla připravena po roce, od zhotovitelů jsme pak obdrželi více než 250 odborných otázek, což nám zabralo zhruba půl roku navíc. Cenu považujeme za velice výhodnou, náš odhad byl o 10 % vyšší. Někomu se jeví, že je to vysoká částka. Když ji porovnáme s projektem rekonstrukce a rozšíření z roku 1996, jde o přibližně stejnou částku, tehdejší projekt však zahrnoval pouze tu část mostu přes řeku,“ říká Sinčák.

Podle opozice je oprava příliš bohulibá. „Není to Karlův most, měl se udělat komplet celý znova a levněji. Je to velmi luxusní cena. Nebude dostatečně kapacitní pro auta, jeho šířka a kapacita nevyhovuje,“ říká David Vodrážka, pražský zastupitel a člen dopravního výboru.