Z něj se dá mimo jiné vyčíst, že nový most má být širší a pojmout více dopravy. Podle zjištění Pražského deníku Dolínek s velkou pravděpodobností získá podporu většiny radních. „Ministerstvo kultury už dvakrát rozhodlo, že se nejedná o kulturní památku, a navíc je takové řešení nejlepší ekonomicky i funkčně,“ vzkázala například včera primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Pokud materiál radou skutečně projde, poputuje na plénum čtvrtečního zastupitelstva hlavního města.

Také zde se dá předpokládat, že zvítězí pragmatismus nad ochranou architektonicky jedinečné stavby z dílny prvorepublikových architektů Pavla Janáka a Františka Mencla.

Pražským radním dnes přistane na stole materiál, který počítá s demolicí Libeňského mostu. Zároveň navrhuje stavbu nového. Obojí doporučuje Technická rada náměstka primátorky pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD). Ten je zároveň předkladatelem dokumentu. Podle zjištění Pražského deníku hodlá Dolínek prosadit, aby stavba náhrady zchátralého kubistického mostu odstartovala už za rok. Vše má být hotovo o další dva roky později. 

Při opravě by z mostu mnoho nezbylo 

„Navrhnu radě, aby se šlo cestou zbourání a stavby nového Libeňského mostu. Ze všech podkladů expertů vychází tato možnost jako nejrychlejší a nejefektivnější s ohledem na životnost, funkčnost a bezpečnost mostu, a rovněž nejekonomičtější z hlediska budoucích nákladů,“ vzkázal včera Dolínek prostřednictvím sociální sítě Facebook.

Pražskému deníku pak potvrdil, že na novostavbě se shodne většina expertů. „Pokud by se most opravoval, stejně by z něj moc nezůstalo. Například by musely být kompletně odebrány pilíře,“ poznamenal předkladatel návrhu, který má dle zjištění redakce významnou šanci na schválení jak na dnešní radě, tak na čtvrtečním zastupitelstvu.

Skončí tahanice?

Podle Dolínka i materiálu, jehož kompletní znění má Pražský deník k dispozici, by měl být most, propojující Holešovice s Libní, o pět metrů širší než ten současný. „Aby se tam pohodlně vešly oddělené pruhy pro chodce, cyklisty, auta i tramvaje v každém směru. Nový most by se mohl reálně začít stavět příští rok a být otevřený za další dva roky. Chci, abychom letos vybrali zhotovitele a příští rok se začalo stavět,“ doplnil náměstek primátorky.

Materiál říká, že při stavbě nového obloukového mostu přes Vltavu zůstanou zachovány stávající polohy pilířů. „Přitom bude most upraven tak, aby odpovídal současné době a respektoval charakter nové výstavby, která se v oblasti Holešovic a Libně úspěšně rozvíjí,“ uvedli mimo jiné autoři dokumentu. Dolínek věří, že po dnešku skončí dlouholeté tahanice o to, co s mostem ve špatném stavu dál.

Jeho havarijní stav vedl k tomu, že se v polovině ledna na několik týdnů zastavil provoz, po vybudování nových podpěr se na most doprava omezeně vrátila. Materiál zatím neupřesňuje cenu nového mostu, hovoří se v něm ale o způsobu soutěžení. Poradci náměstka navrhují, aby se firma na stavbu mostu vybrala metodou Design and Build. Jinými slovy, vítězná firma má most navrhnout a pak ho i postavit. Už v roce 2014 začala Technická správa komunikací vybírat firmu na opravu mostu, zakázka je ale pozastavena.

Libeňský most je tvořen několika mosty, v nejhorším stavu je most vedoucí přes Vltavu. Právě ten se má vyměnit. A velmi pravděpodobně se na tom dnes i ve čtvrtek politici shodnou. „Nový most bude mít nesrovnatelně delší životnost, náklady na údržbu budou samozřejmě nižší,“ podotkla včera primátorka Adriana Krnáčová (ANO). „Očekávám samozřejmě střet s aktivisty, kteří se vše opět budou snažit blokovat. Jejich přístup už zapříčinil to, že se most musel uzavřít,“ dodala Krnáčová.

Proč je stavba v havarijním stavu?

  • Řada lidí usilovala o zápis Libeňského mostu na seznam chráněných památek, ministerstvo kultury ale nakonec zápis odmítlo. Odborníci v materiálu uvádí, že most z roku 1928 je konstrukčně výjimečný tím, že obloukové segmenty klenby jsou z prostého betonu různé tloušťky.
  • „Hlavním důvodem tohoto neobvyklého řešení byla úspora investičních nákladů, kdy použité kamenivo do prostých betonů bylo přímo těženo v místě stavby ze dna Vltavy, zpracováno a následně ukládáno do bednění. Tato ekonomičnost stavby je současně její největší technickou slabinou z pohledu budoucích oprav nosné konstrukce,“ vysvětlili autoři studie.
  • Most doplatil i na to, že se za celou dobu prakticky nikdy neopravoval, jeho stav ještě zhoršily povodně v roce 2002. Léta nečinnosti si kromě omezení provozu vyžádala i nemalé náklady: o řešení situace se mluví 14 let, za tu dobu město utratilo za různé studie a projekty téměř 80 milionů korun.
  • „Je patrné, že i kdyby se nepřihlíželo k neúčelně vynaloženým finančním prostředkům a ztrátě času, který uplynul, celá změna přístupu hlavního města k rekonstrukci by mohla vést, vzhledem ke stavu 10 mostních objektů, k uzavření Libeňského mostu pro dopravu, aby se předešlo ohrožení života a zdraví osob,“ uvádí dále materiál.