Na dodávky tepla z elektrárny z Mělníka byl v Praze napojen takřka celý pravý břeh Vltavy. Nedávno však třetí blok mělnického komplexu skončil. Cílem je úplný odchod od uhlí a jeho postupné nahrazení plynem.

Zavedení tohoto postupu v praxi ve středu představil jeden z někdejších odběratelů městská část Praha 19.

Dodávky z Mělníka do Kbel zajišťovala Pražská teplárenská. „Potýkaly se každoročně s desítkou závad, letní odstávkou a ztrátami, které na 40kilometrové trase dosahovaly 15 až 20 %,“ řekl starosta Kbel Pavel Žďárský (ODS).

Kbely proto hledaly jiné řešení. Po dvouletých jednáních se podařilo založit firmu Teplo pro Kbely, což je společný podnik městské části Praha 19 a firmy Prometheus, která je dceřinou firmou magistrátní společnosti Pražská plynárenská.

Z festivalu Lucerna Music Bar Open Air.
Petice chce vypudit festival z Ledáren Braník. Podepsaly ji stovky lidí

Kbely do nového projektu vložily svou vlastní tepelnou infrastrukturu a Prometheus finanční kapitál na její modernizaci.

„Společný podnik uspoří náklady a riziko nejde za městskou částí. Není také orientován na co nejvyšší zisk, ale na ekologické a efektivní řešení pro město,“ popsal Jan Chabr (TOP 09), radní pro majetek.

Kotelny pro deset domů

Starou kotelnu a sklad uhlí ve sklepě bytovky v ulici Toužimská přestavěla firma na plynovou kotelnu s kogeneračními jednotkami (kombinovaná výroba tepla a elektřiny), jež vytopí devět bytových domů po 20 bytech. „Návratnost investice je kolem 12 let, u komerčních projektů to bývá 7 let,“ popisuje Ludvík Baleka, předseda představenstva Teplo pro Kbely.

Podle něj je vzhledem ke změnám na trhu s energiemi efektivnější budovat menší celky tohoto typu.

„Plynové kotelny ale nemusí být v každém domě. Přibližně na 10 domů stavíme jednu plynovou kotelnu, doplníme ji fotovoltaikou a kogenerační jednotkou. Elektřina a teplo se tak spotřebovává přímo v místě, kde se vyrobí,“ vysvětluje Baleka.

„Naší prací bylo zajistit co nejlepší ceny pro naše obyvatele. Dosáhli jsme slevy minimálně 17 % oproti původní,“ pochlubil se starosta Žďárský.

Životnost jen 20 let

V příštích letech tak ve Kbelích plánují vybudovat dalších 12 takovýchto kotelen. Podle Baleky je jejich životnost 20 let, poté se podle situace přejde na jinou technologii na vodík nebo tepelná čerpadla.

„Naším cílem je zásobovací soustavu ekologizovat. Tam, kde to smysl nedává, je lepší její lokální rozptýlení kombinované fotovoltaikou a plynu a schopností vyrobit nízkoemisně elektřinu,“ řekl radní Chabr.

Nejstarší česká měřicí stanice v pražském Klementinu.
Léto v Klementinu patřilo k deseti procentům nejteplejších za uplynulých 247 let

Projekt má také výrazný ekologický prvek sníží produkci oxidu uhličitého o 3200 tun ročně. Zapadá tak do klimatického plánu hlavního města, který počítá se snížením těchto emisí do roku 2030 o 45 % oproti roku 2010 a do roku 2050 pak z metropole vytvořit zcela bezuhlíkové místo.