Využít by ji mohly ke změně ústavních zákonů nebo listiny základních práv a svobod jedině v případě, že stejné většiny dosáhnou v příštích volbách i v Poslanecké sněmovně. V dolní komoře parlamentu představuje ústavní většina 120 z 200 křesel.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka už oznámil, že ČSSD by v případě zisku ústavní většiny v obou komorách parlamentu uvažovala o změně Listiny základních práv a svobod tak, aby lépe garantovala lidem základní jistoty související s fungováním sociálního státu.

Příští sněmovní volby budou za dva roky přibližně koncem května. Pokud by v nich ČSSD a KSČM také získaly ústavní většinu, na ústavní změny by měly zhruba pět měsíců. Koncem října 2014 totiž budou další senátní volby, v nichž ČSSD bude obhajovat 23 mandátů, tedy polovinu svých mandátů.

Historické postavení patří ČSSD

ČSSD totiž bude mít po letošních volbách 46 senátorů, od posledních senátních voleb pět nových křesel získala a stala se tak nejúspěšnější stranou v historii horní komory. ODS naopak ve volbách utrpěla těžkou porážku. Deset mandátů ztratila, bude mít jen 15 z 81 senátorů, nejméně od vzniku Senátu v roce 1996. TOP 09 s hnutím Starostové a nezávislí se podařilo obhájit dva mandáty, celkově bude mít čtyři. K zachování jejich pětičlenného klubu jim jeden senátor chybí. Přemluvit by ale mohli některého ze zástupců menších stran, kteří letos byli zvoleni.

V podstatě na svém zůstali lidovci, kteří dokázali obhájit také dva mandáty a budou mít přinejmenším šest senátorů. Komunisté ani na devátý pokus nezískají stranický senátorský klub. Potřebovali k němu čtyři senátory, z 12 jejich kandidátů vyhrál jen dosavadní senátor Václav Homolka. V horní komoře tak bude mít KSČM nadále pouze dva zástupce. Dvoučlenné zastoupení v Senátu zůstalo také hnutí Severočeši.cz.