Vedení metropole se připravuje na výrazně sušší období, které nás podle všeho čeká. Jedním z opatření, jak v horkém létě část Prahy ochladit, je výstavba vodní nádrže v Letenských sadech.

Město již získalo na rybníček s ostrůvkem a fontánami územní rozhodnutí. Přes léto by mělo dostat stavební povolení. Podle Petra Hlubučka, náměstka pro životní prostředí (STAN), by se mohlo začít stavět již v září. Práce potrvají přibližně rok.

Nádrž vznikne na ploše o rozloze téměř 7000 metrů čtverečních v menší proláklině u Hanavského pavilonu směrem ke Stalinovi. Rybník bude hluboký dva metry s objemem vody přibližně 13,5 tisíce metrů kubických.

Investice za 10 milionů korun

Napájení životodárnou tekutinou zabezpečí potrubí z Vltavy. To povede jednou z šachet Rudolfovy štoly, která byla vybudována v 16. století. „Dole u Vltavy bude čerpadlo, voda pak poteče samospádem potrubím v šachtě. Využijeme ji i na závlahy trávníků,“ vysvětlil Dan Frantík, vedoucí magistrátního odboru péče o zeleň.

„Řádově to bude stát více než 10 milionů, nejdražší bude utěsnění povrchu, aby voda neprosakovala,“ dodal Frantík. Podle něj jezírko výrazně změní mikroklima v sadech, přinese vláhu suchým svahům i rovinám.

Dlužno dodat, že s vodními prvky počítal v Letenských sadech i jeden z jeho projektantů František J. Thomayer.

Město chce také lépe nakládat s dešťovou vodou, která nyní končí v kanalizaci. „Minulý týden jsme na Uhelném trhu spustili první přečerpávací zařízení na tuto vodu s kapacitou osmi cisteren,“ připomněl Hlubuček. „Vodu nyní využíváme na kropení ulic v centru nebo zalévání zeleně,“ vysvětlil radní.

K zachytávání dešťové vody město vybuduje také dva kolektory na Václavském náměstí během jeho nedávno zahájené rekonstrukce.

Retenční nádrže jsou dnes běžnou součástí developerských projektů a v zastavěném území musí být uloženy pod zemí. Dva takové rezervoáry jsou například v Lysolajích, kde je Hlubuček starostou. „Stavíme čtvrť pro 300 občanů, voda ze dvou obrovských nádrží bude zavlažovat přilehlý park,“ prohlásil Hlubuček.

Zelené střechy

Hlavní město letos vydá také 45 milionů korun na granty v oblasti životního prostředí. „Určeny jsou na projekty pro kohokoliv, kdo si požádá. Vzniknout by mohly nové zelené fasády či střechy, jako je například budova Drn na Národní třídě,“ říká radní.

Samostatným tématem je pak výsadba stromů v centru. V cestě jí zde stojí inženýrské sítě i památkáři. „Například na Malostranském náměstí je jeden platan, nyní bojujeme s památkáři o další tři stromy,“ dodal Hlubuček. Průměrná životnost jednoho stromu je 15 let. Ta se dá ale prodloužit speciální výsadbou. Náklady na jeden strom pak ale činí 50 tisíc korun.