VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Letiště v Praze-Ruzyni slouží cestujícím již 80 let

Praha - Letiště v Praze-Ruzyni, které od října 2012 nese název Letiště Václava Havla Praha, patří k nejvýznamnějším vzdušným přístavům regionu. Se stavbou tohoto dopravního uzlu začalo konsorcium firem Konstruktiva a Lanna 24. července 1933, dokončeno bylo za necelé čtyři roky. Provoz na letišti byl zahájen před 80 lety, 5. dubna 1937.

2.4.2017
SDÍLEJ:

Letiště V. Havla. Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Stavbu nového letiště si vynutila již nevyhovující kapacita dosavadního mezinárodního letiště v Praze-Kbelích. V březnu 1929 proto vláda rozhodla o vykoupení 108 hektarů pozemků mezi obcemi Hostivice, Ruzyně, Středokluky, Dobrovíz a Přední Kopanina v tehdejší hodnotě 17,5 milionu korun. Tato rovinatá lokalita splňovala většinu požadavků, především pak blízkost centra Prahy a možnost dalšího rozšiřování.

Investice měla snížit nezaměstnanost

V roce 1931 byla vypsána veřejná anonymní soutěž na řešení letiště, do které se přihlásilo 25 návrhů. Kompletní projekt však ze soutěže nevzešel, neboť porota vítěze nevybrala. Realizovány tak byly jednotlivé objekty z různých návrhů. Stavba s rozpočtem 110 milionů tehdejších korun trvala 44 měsíců a skončila 1. března 1937. Zajímavostí je, že stavební firmy byly smluvně omezené ve využití mechanizace, neboť tato rozsáhlá státní investice měla také snížit nezaměstnanost.

Provoz na letišti byl zahájen 5. dubna 1937, kdy v 09.00 přistálo letadlo DC-2 Československých státních aerolinií na lince Piešťany-Zlín-Brno-Praha. Ten den byl také zahájen mezinárodní provoz, prvním byl letoun belgické společnosti SABENA.

Rozvoj letiště zbrzdila okupace

Nové pražské letiště mělo na svou dobu vynikající parametry a patřilo k nejmodernějším v Evropě. Disponovalo dvěma zpevněnými travnatými dráhami se zapuštěnými světelnými návěstidly, na špičkové úrovni bylo komunikační a další technické vybavení. Ocenění se dostalo i jeho architektonickému ztvárnění - odbavovací budova architekta Adolfa Benše získala v roce 1937 zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži.

Krátce po otevření se letiště dočkalo rozšíření zhruba na trojnásobek původní rozlohy a začaly se také budovat betonové přistávací plochy. Rozvoj letiště pak zbrzdila okupace, kdy je obsadila německá Luftwaffe, a následný příchod komunistů k moci, kteří prosadili částečnou izolaci od okolního světa, což se samozřejmě projevilo i na rozvoji letecké dopravy.

I přes to se však letiště výrazně rozrostlo, když vedle dosavadního „starého" vyrostlo v letech 1960 až 1968 letiště nové. Toto severní letiště zahrnovalo vzletovou a přistávací dráhu, odbavovací terminál, opravárenský hangár a další obslužné budovy. Celková plocha letiště byla rozšířena na 800 hektarů.

Nyní Ruzyní ročně projde kolem 12 milionů cestujících

Nové letiště bylo zprovozněno 15. června 1968 a jedním z jeho prvních „uživatelů" se staly opět letouny okupantů, tentokrát sovětských. Nová výstavba výrazně zvýšila kapacitu na 2,3 milionu cestujících, přistávací dráhy již umožňovaly provoz velkokapacitních letadel. Další rekonstrukce se letiště dočkalo v letech 1989 až 1992, ani ta však nestačila pokrýt rostoucí zájem o leteckou přepravu.

V polovině devadesátých let byla zahájena další výstavba, která letiště rozšířila o nový odbavovací komplex, cargo terminály a další objekty. Odbavovací haly jsou tak schopné obsloužit narůstající počet pasažérů, problémem však zůstává omezená kapacita vzletové a přistávací dráhy.

Nyní Ruzyní ročně projde kolem 12 milionů cestujících, loni dokonce přes 13 milionů. Letiště proto loni oznámilo, že chystá masivní investice, do roku 2035 plánuje investovat 15 miliard korun. Investice by měly směřovat do rozšíření odbavovacích prostor, propojení přistávací dráhy s terminály či nového systému distribuce paliva a tankování.

Doprava na letiště je stále problém

Stále nevyřešeným problémem zůstává doprava cestujících z a na letiště. Slibovaná rychlodráha či zvažované prodloužení metra jsou v nedohlednu, a tak jsou cestující odkázáni na autobusy, taxislužbu či vlastní dopravu.

Nechystá se ani stavba nové přistávací dráhy, o které se v nedávné minulosti jako o nezbytnosti živě diskutovalo. „Jednoho dne bude bezpochyby nutná. Otázkou je, kdy to bude. Když se nám letecké společnosti podaří zatlačit do méně vytížených časů, tak to chvíli udržíme," řekl loni v březnu Hospodářským novinám ředitel Českého Aeroholdingu Václav Řehoř.

Letiště patří do státní společnosti Český Aeroholding, který zaměstnává 4.500 zaměstnanců. Český Aeroholding dále zahrnuje letecké mechaniky ze společnosti Czech Airlines Technics a zaměstnance odbavení z Czech Airlines Handling.

Autor: ČTK

2.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Terénní pracovnice bezdomovcům nosí jídlo i oblečení
11

Terénní pracovnice denně pomáhají lidem bez domova. Nacházejí i mrtvé

Videosouhrn Deníku – 9.–10. prosince 2017

Kohák se klouzal a farář žehnal raketám: Prohlédněte si nejlepší videa víkendu

Lidé budou psát dopisy na podporu nespravedlivě pronásledovaných

Organizace Amnesty International (AI) dnes v pražském Centru současného umění DOX zahájí další ročník maratonu psaní dopisů na podporu nespravedlivě vězněným a pronásledovaným. V Česku se akce koná už podvanácté. Smyslem kampaně je vytvořit tlak na vlády a jiné autority, které mohou situaci řešit. Maraton začíná symbolicky 10. prosince, kdy se po celém světě připomíná Den lidských práv, potrvá do 18. prosince.

Kateřina Peštová: Zastupitelkou jsem se stala až po přepočtení hlasů

/ROZHOVOR/ Pražský deník našel zastupitelku v Praze 10, která má podobnou zkušenost jako středočeský poslanec Martin Kupka (ODS), který získal svůj mandát až po přepočtení volebních lístků Ústavním soudem. Zastupitelka Kateřina Peštová (ČSSD) se v roce 2006 nedostala do zastupitelstva Městské části Praha 10 jen o pár hlasů. Po přepočtení hlasů mandát nakonec získala

Tak trochu drahé parkování v areálu nemocnic. Na Bulovce i šest stovek za den

Parkování v areálu pražských nemocnic může vyjít hodně draze. Během dne, kdy nemocní podstupují nezbytná vyšetření, je či jejich blízké může parkování vyjít i na částku přesahující 600 korun. Nemocnice přitom argumentují tím, že vysoká cena má zabránit tomu, aby se z nemocnic stala parkoviště, které by využívali např. mimopražští řidiči. V pátek o tom jako první informoval server Echo24.

Pražští záchranáři chtějí otevřít pět nových výjezdových základen. Do roku 2020

Pražská zdravotnická záchranná služba chce do roku 2020 otevřít až pět nových výjezdových základen, kvůli zhoršené průjezdnosti v některých částech metropole. Sanitky v současné době vyjíždějí  k případům z dvaceti míst. V pátek o tom informovala tisková mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová. Pražská záchranná služba v těchto dnech slaví 160 let od založení.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT