V minulosti sloužila Letenská pláň jako shromaždiště a tábořiště vojsk. Také se tu pořádaly různé oslavy – roku 1261 zde například probíhala korunovace Přemysla Otakara II.

Název místa je odvozen od slova „Leteň“ – Sluneční vrch. Právě díky svému vyvýšení byl od 13. století jižní svah osazován vinicemi. V polovině 15. století navštívil Prahu budoucí papež Pius II., který letenské víno ochutnal. Už barva však nelahodila jeho oku a nenadchla jej ani samotná chuť. Ze svahu se těžil kámen pro stavby zejména na Starém Městě pražském.

Památky, kam se jen podíváte

V roce 1582, za vlády Rudolfa II., zde vznikla kilometr dlouhá štola, která přiváděla vodu z Vltavy do Královské obory, dnes Stromovky. Vede pod ulicemi Čechova a Nad Štolou. Odběrné zařízení se nachází u nábřeží Edvarda Beneše, ve žlutém domku na levém břehu Vltavy. Výškový rozdíl hladiny řeky překonává štola o 110 centimetrech. Štola se v roce 1988 stala technickou kulturní památkou.

Za zmínku stojí i kaple sv. Máří Magdalény, kterou dnes najdete na nábřeží Edvarda Beneše, nechal ji v roce 1635 vystavět řád cyriaků. A to na úpatí stráně, kde byla určena pro vinaře a voraře. V 18. století ji císař Josef II. zrušil, znovuobnovena byla na začátku dvacátého století. V padesátých letech hrozil její zánik, nakonec byla přesunuta o 31 metrů směrem proti proudu Vltavy. Tím se stala první budovou, která byla přesunuta na území Československa.

Na východní straně nechal v roce 1716 postavit František Josef Valdštejn viniční zámek Belvedere. O 24 let později aliance Francie, Bavorska a Saska obsadila Prahu a jako velitelství si okupační armáda zvolila tento zámeček. Když byla vojenská posádka donucena opustit město, vyhodili Francouzi zámeček do povětří. Na jeho místě poté vznikl hostinec.

Vinici vystřídaly okrasné stromy

V první polovině 19. století vlastnil většinu pozemků v Letenských sadech baron Jakub Wimmer z Wimmersbergu. Ten nechal na místě vysázet ovocné a okrasné stromy, čímž položil základ dnešnímu vzhledu sadů. Během vlády místodržícího Karla Chotka, který se zasadil o výkup pozemků, začala rekonstrukce Letné.

V roce 1863 byl Vojtěchem Ignácem Ullmannem postaven Letenský zámeček a vysázeno několik tisíc stromů. Zámeček je dnes chráněn jako kulturní památka.

O osm let později byl park přejmenován na Sady korunního prince Rudolfa, na počest návštěvy nástupce rakouského trůnu. Pro časté sesuvy byly stráně zpevněny zdmi a vznikly první serpentiny.

Nejvýznamnější úpravy se místo dočkalo pod vedením ředitele městských parků, uměleckého zahradníka Františka Thomayera. Ten v letech 1887 až 1889 navrhl koncept Letenských sadů. Z úpravy s vodními plochami a vodopády se realizovala pouze část východně od restaurace.

Při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 byla ve svahu zřízena lanová dráha, navazující na Křižíkovu tramvaj na Výstaviště. Po jejím skončení bylo do sadů přeneseno několik drobných staveb, do dneška se zachoval pouze Hanavský pavilon. Nyní slouží jako restaurace.

Černá éra: Stalinův pomník

V roce 1955 bylo na Letné vztyčeno žulové sousoší na počest Josifa Vissarionoviče Stalina. Sochařem byl Otakar Švec a architekty Jiří a Vlasta Štursovi. Pomník byl ztvárněn jako řada za sebou stojících postav v čele s generalissimem. Pražané mu proto přezdívali Fronta na maso.

Po projevu N. S. Chruščova, který na XX. sjezdu KSSS odhalil praktiky diktátora, se rozhodli českoslovenští komunisté pomník zlikvidovat. Odstřel se uskutečnil v listopadu 1962. Po sametové revoluci byl na „Stalinovo místo“ umístěn metronom.

K posledním význačnějším úpravám došlo v roce 1960, kdy byl do sadů převezen československý pavilon za světové výstavy Expo 58. Pořádně rušno bylo na Letenské pláni během listopadových dnů roku 1989, kdy na ní demonstrovalo přes 750 000 lidí.

Plány do budoucna: jezírko i hotel

Dnes je v parku svatý klid. Pro něj je oblíbený všemi věkovými kategoriemi, sportovci i rodinami s dětmi. V plánu je navíc i výstavba jezírka. To by mělo vzniknout v proláklině u Hanavského pavilonu a voda do něj bude čerpaná z Vltavy. Pokud vše půjde podle plánu, stavba by měla započít v září.

Plocha vedle sadů, Letenská pláň, je využívána k cirkusovým představením, přehlídkám modelářské činnosti, v zimě na ní najdete kluziště… I písková část by měla projít obnovou – v plánu jsou moderní hřiště.

V budoucnu by měl naproti sadům, konkrétně vedle stadionu Sparty, vyrůst nový hotel Letná, který postaví skupina miliardáře Daniela Křetínského.

Sedmipodlažní budova vyroste na pozemcích bývalého tréninkového hřiště ve směru na Hradčanskou. Hotel bude nabízet 485 pokojů a bude v něm moci přenocovat až 1400 lidí. Otevření je naplánováno na rok 2022.