Jak bude v blízké době vypadat Letenská pláň? Po veškerých stavebních činnostech, které se na tento prostor začínají valit, bude připomínat spíše měsíční krajinu. A Pražané by se zřejmě měli smířit s tím, že o kus ploch asi přijdou. Vizi pláně ale dosud město nemá. Připustil to po semináři o historii a vývoji Letné Václav Králíček z Útvaru rozvoje hlavního města. Králíček si hodně slibuje od urbanistické soutěže, která by měla být na podzim vypsána. „Měla by poskytnout obraz toho, jak by měly volné plochy vypadat, až opustí stanoviště Metrostav po stavbě tunelu pro okruh, a firma, která bude stavět Národní knihovnu,“ řekl. Měl by to být první krok k tomu, aby se o prostoru začalo mluvit.

Kdo ale může zaručit, že po výstavbě knihovny a tunelu se investoři nenamlsají a nebudou chtít stavět i v dalších prostorách pláně? Odborníci se odvolávají na územní plán. „V něm je část ploch zastavitelná, část tvoří park a další část je nezastavitelná,“ tvrdí Králíčkova kolegyně Eva Skalická. Stavba knihovny prý může prostoru jenom pomoci. „Letná byla k takovým důležitým budovám předurčena historicky. Osobně je mi líto, že je místo sešněrované obavami, že bude zastavěno,“ míní Králíček.

V souvislosti s plání se přitom hovoří i o stavbě Národního stadionu, který by měl být právě na místě Sparty. „Je to celé úplně v plenkách. Zatím o tom žádný z magistrátních odborů nejednal. S tak velkou zátěží ale územní plán této části města nepočítá,“ konstatoval Králíček. Urbanistická studie by měla mimo jiné umožnit začlenění budovy Národní knihovny do okolního prostředí tím nejkultivovanějším způsobem. Knihovna podle architekta Jana Kaplického nakonec ale nemusí vypadat na chlup stejně jako vítězný návrh. „Ale to, že by z chobotnice mohla být kostka, možné není,“ tvrdí ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek. V projektové fázi, která bude předcházet žádosti o stavební povolení, bude ale podle Ježka zákonitě docházet k řadě změn.

Pokusy zastavět Letenskou pláň mají více než stoletou historii. Velkolepé návrhy byly buď příliš drahé, nebo z nich sešlo z politických důvodů. Jako například ze zamýšlené stavby Parlamentu a Národního shromáždění. Než se začalo stavět, změnila se politická situace. A Vysoké učení technické, které na pláni také mělo stát, nakonec skončilo v Dejvicích.