Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lepší vrabec v hrsti? Žádní už v metrolopoli téměř nejsou!

Praha – Ještě před patnácti či dvaceti lety byl vrabec v Praze početným, nezajímavým a obyčejným ptákem. Takřka nestál za povšimnutí ani vědcům. Dnes, kdy si na něj někdo vzpomene a rád by ho uviděl, tak se mu to nepodaří. Vrabec z ulic metropole takřka zmizel.V roce 2003 ornitologové dokonce vyhlásili vrabce domácího ptákem roku, aby na jeho klesající počet upozornili. Přitom příčina dramatického úbytku vrabců je dosud v rovině dohadů

2.12.2013
SDÍLEJ:

Vrabci na "návštěvě."Foto: Deník/Sylva Horáková

„Spekuluje se o řadě příčin, jako je třeba úbytek hnízdních možností až po kontaminovanou potravu," zamyslel se Vratislav Koubek z amatérského ornitologického svazu. Podle něj k úbytku vrabce, ale i jiných druhů, vydatně přispívá stále se zvyšující dopravní ruch.

„Ptáci k hnízdění už nemají takový klid, jako měli kdysi," doplnil Koubek.A má pravdu, Praha je i městem houkajících sirén a lhostejno, v jakou hodinu. První údaje o tom, že vrabci mizí, pocházejí již z 20. až 30. let minulého století. Pak se jeho populace prudce zvýšila a od poloviny 90. let vrabec stále citelně ubývá. Nejpravděpodobnější se ale jeví, že mu nevyhovují změny v zemědělství, zvýšená „péče" o veřejné prostranství.

Respektive úbytek přirozených a neudržovaných křovin. „Přirození predátoři, jako kočky nebo draví ptáci, na jeho úbytku nemají takřka žádný výrazný podíl," sdělil Vratislav Koubek.

Další oslovení ornitologové se ale víceméně shodují v názoru, že hovořit o vymírání vrabců není tak zcela na místě. Dokonce se domnívají, že se přemnožili a jejich stav se v běhu času vrátil k obvyklému normálu. Jen jsme si prý v minulosti zvykli na velká hejna vrabců a nyní jejich všudypřítomnost postrádáme. Vrabci totiž krmí svá mláďata výhradně živočišnou potravou. Tou jsou hmyz a pavouci. Moderní města prý už tuto potravu v potřebném množství nenabízejí.

Zobákem pro hmyz i do chladiče

V Praze jsou ale místa, kde lze vrabce občas spatřit. Například v okolí zoologické zahrady či Anděla na Smíchově. Z prostranství hlavního nádraží, kde byl každodenní součástí ptačí říše, už vymizel úplně. „Změnila se totiž i stravovací obslužnost veřejnosti, ubyly stánky s občerstvením, kde o zbytky jídla nebyla nouze. Vrabec po době hnízdění nepohrdne ani jiným zdrojem obživy," poznamenal ornitolog Vratislav Koubek. Ale právě doba hnízdění je rozhodující pro početní stavy.

Což potvrzuje i postřeh Pavla Pelze. V osmdesátých letech chodil do práce přes Václavské náměstí. Před hotely bývala na jaře zaparkována řada aut zahraničních návštěvníků. „Zde jsem mohl každý den obdivovat přizpůsobivost vrabců ve sběru potravy. Na chladičích aut byla zachycena spousta hmyzu. Denně jsem pozoroval vrabce šplhající po mřížkách chladičů, jak hmyz vyzobávají," ohlédl se v čase Pavel Pelz.

Holubího trusu za rok až 350 tun

Jeden ptačí druh ubývá a druhého lze, obrazně řečeno, vyvážet celé vlaky. Prahu totiž opět trápí zdivočelí holubi. Před pěti lety vstoupil v platnost zákaz krmení zvířat na veřejnosti, řada lidí to však neví. Zákaz je namířen také proti holubům, kteří jsou kvůli dostatku potravy přemnožení. Město pak musí bojovat s velkým množstvím holubího trusu, kterého se v Praze za rok nahromadí až 350 tun. Svého času, konkrétně v roce 1986, holubům metropole vyhlásila válku. Povolala k regulaci počtu myslivce s ostře nabitou zbraní.

Nejvhodnější jsou prý lapáky

„Používali jsme malorážky, nikoliv klasické brokovnice. Likvidace se realizovala v okolí Anděla a Starého Města," vzpomínal Viktor Tolar, předseda Obvodního mysliveckého spolku v Praze 4. Podle Tolara po této akci už žádná další nenásledovala.

„Občas došlo při střelbě i k menšímu poškození té které památky nebo proděravění okapů," vysvětloval šéf mysliveckého spolku. Nicméně k dalšímu opatření z důvodu regulace přesto docházelo do nastražené potravy se přidávaly sterilizační příměsi.

„I od toho se nakonec ustoupilo, protože nelze zabránit tomu, aby potravu nepozřel i jiný živočišný druh," doplnil Viktor Tolar. Podle něj je zcela nejspolehlivější a nejhumánnější odchyt holubů do takzvaných lapáků. Což jsou svým způsobem klece se sklopným víkem. Dovnitř ano, ven už se holub z lapáku nedostane. „Je ale otázka času, kdy povolení k odchytu opět dostaneme," míní Tolar.

Šéf mysliveckého spolu v úbytku vrabců vidí civilizační proměny, kdy se druh vrabce domácího specializuje domy tedy jako možnost k hnízdění.

„Své potomstvo dříve vychovávali snad za každým okapem nebo v otvoru domovní římsy. Novodobá architektura v podobě skla a betonu už hnízdění neumožňuje," uzavřel Viktor Tolar s tím, že je třeba rozlišovat dva druhy vrabce.

Existuje totiž i vrabec polní. Tomu se podle ornitologů daří na panelákových sídlištích, kam se prý nastěhoval proto, že na okraji města je podstatně více vhodných stromů, než je tomu dnes ve volné krajině. Vrabec polní zahnízdí spíše právě v korunách stromů, než na budovách. Ty způsobem hnízdění upřednostňuje právě dnes vzácný vrabec domácí.

Jestli je v Praze tento pták vzácností, světové metropole prý s jejich výskytem nejsou o nic lépe. Například v Londýně je vrabec podle zahraničních pramenů stejně vzácný asi jako přítomnost amazonských papoušků na soše sv. Václava.

Vůbec nejhůře dopadla v osmdesátých letech vrabčí populace v Číně. A to jak na venkově, tak ve městech. Vrabec byl označen jako úhlavní nepřítel a viník špatné úrody. Zvrácená ideologie tamních politických pohlavárů dokonce zašla tak daleko, že vyplácela odměnu za každé tři zabité vrabce.

Jejich masové hubení za oslavných fanfár pak způsobilo apokalyptickou pohromu přemnožení hmyzu. Což mělo za následek přenos nemocí a zejména venkov se pak potýkal s vlnami epidemií.

Autor: Petr Štrompf

2.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Celkem na úseku dálnice D6 bouralo 42 aut.
AKTUALIZOVÁNO
41

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Deskové hry si můžete v Tyršově domě zahrát až do neděle.
15

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení