„Mámsociální cítění,“ tvrdí lékař sídlící v Kolbenově ulici v Praze 9. Podle něj by vybíráním poplatků porušoval Hippokratovu přísahu. „Zdražuje se všechno, plyn, elektřina, pečivo,“ vypočítává. „Člověk si sice řekne, že třicet korun nikoho nevytrhne, ale pro důchodce, který bere osm tisíc čistého za měsíc, je to hodně,“ říká Babinec.

Starší pacienti, jež poplatků zprostil, mu prý děkují. „Samozřejmě se najdou i ti, co řeknou, že sponzorství nepotřebují,“ sdělil Deníku. Jeho sociální cítění ho měsíčně vyjde na zhruba šest až osm tisíc. Jemu to ale nevadí a nebojí se prý ani toho, že by lidé jeho laskavosti zneužívali.

Stejný názor na poplatky má i Jindřich Mach, chirurg z Kateřinské ulice v Praze 2. „Vybírání poplatků od seniorů mi nepřijde správné. Některé své pacienty znám a vím, že jim peníze vydané za ošetření dost ztíží život. Proto za ně dávám ze svého,“ říká. Důchodci tvoří zhruba dvacet procent jeho klientely.

Zdravotní pojišťovny přitom mnohdy netuší, jak lékaře k vybírání poplatků donutit. „Pokud budou od ostatních pacientů peníze vybírat a vyjmutí z plateb vysvětlí jako věrnostní bonus, tak de facto zákon neporušují. Zaplatili ze svého zisku, není šance je postihnout,“ řekla včera Deníku Hana Kadečková, mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.