Jedenáct špiček svých medicínských oborů, kam kromě výše jmenovaných patří třeba ještě Martin Balík, vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty v Praze, vyzvalo, aby začala menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) „přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření“.
Odborníci v dokumentu „Výzva jedenácti: lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti” požadují co nejrychlejší návrat k normálnímu životu tak, aby se zabránilo krachu firem, aby se vrátily děti do školy a aby skončila úplná karanténa seniorů, která jim neprospívá.
Akademici s bohatými zkušenostmi z praxe se bojí také o vážně nemocné pacienty, pro něž znamená současné dění kolem covid-19 a omezení nemocniční péče i strach z nákazy velký problém. Izolace podle signatářů výzvy způsobuje rovněž sociálně-ekonomické potíže, které mohou být v budoucnu horší než samotný koronavirus s označením SARS-CoV-2.
Lékaři nevědí víc mež my ostatní
„Laik naslouchající skupině respektovaných lékařů ověnčených odbornými a akademickými tituly a zaštiťujících se jménem největší vzdělávací instituce v zemi musí nutně nabýt dojmu, že tito lidé jsou odborníky a mají v ruce vědecká fakta, ze kterých vychází jejich stanovisko,” uvedli však v pondělí oponenti na webu UK v článku s titulkem „Výzvy veřejnosti aneb názory mějme, ale argumentujme fér”.
Pod tímto dokumentem jsou podespaní třeba infektologové a imunologové i děkan 1. LF a spoluautor studie „promořenosti” populace Aleksi Šedo, jenž je podobně jako rektor Zima biochemik.
Podepsáni (v abecedním pořadí):
Ondřej Beran, infektolog
Ondřej Cinek, lékařský biolog
Eva Froňková, genetička
Michal Holub, infektolog
Václav Hořejší, imunolog
Ondřej Hrušák, imunolog
Aleksi Šedo, biochemik
Jan Trka, hematolog
Šedo a spol. tvrdí, že jejich univerzitní kolegové jsou „odborníky v často velmi vzdálených oborech a vědí o vlastnostech koronaviru, který vyvolal pandemii covid-19, jeho šíření a jím vyvolané imunitní reakci jen to, co si můžeme zjistit i my ostatní.” Zatím totiž není mnoho objektivně prokázaných dat a mezi lidmi se šíří spíš spekulace.
Podle těchto vědců tak jde ve výzvě jedenácti lékařů UK spíš o politický než odborný názor. Proto se jim nelíbí, když k ovlivňování veřejného mínění Zima, Pirk, Höschl nebo fyzioterapeut Pavel Kolář použili autoritu Karlovy univerzity. Z tohoto důvodu oni akademické tituly neuvedli. Na druhou stranu v jejich textu chybí rovněž argumenty či fakta, proč je dokument kolegů tak manipulativní a špatný.
Děkan Šedo při rozhovorech o plošném testování na protilátky proti koronaviru několikrát zopakoval, že uvolňování se musí dělat s respektem k neznámému viru. „Utekli jsme tygrovi z lopaty, a když teď vesele vyběhneme ven, tak ten tygr tam pořád číhá,” řekl Novinkám.
Nepromeškat výhodu získanou restrikcemi
Podle Šedova rozhovoru pro iRozhlas.cz u lidí z vědecké obce (pokud nejsou motivováni politickými preferencemi) převládá názor, aby k postupnému rušení vládních opatření docházelo tak, „abychom nepromeškali velkou výhodu, kterou jsme získali restriktivními opatřeními doposud.”
„Dosavadní péče o epidemiologickou situaci byla dobrá, to je vidět podle plodů ve srovnání se zeměmi, se kterými bychom se mohli porovnávat, a přitom bychom nechtěli být v jejich situaci,” řekl Šedo zpravodajskému webu Radiožurnálu. Dodal, že výsledek studie bude jasným signálem, s nímž budou odpovědní lidé dál pracovat. A doufá, že rozvolňovací proces bude probíhat kontrolovaně s ohledem na možné následky.
Někteří akademici – hlavně ekonomové – si však stěžují, že ministerstvo zdravotnictví tají epidemiologická data, na jejichž základě Babiš a spol. rozhodují. Vládní kroky během nouzového stavu už řeší také státní žalobci a správní soudy.
