I ve světě podle Mravinacové provádí robotické operace cév jen několik pračovišť, například v USA, Francii, Británii, Nizozemsku nebo Jižní Koreji. Nejčastěji se tímto způsobem operuje aorta, tedy srdeční tepna, v břišní části a pánevní tepny. Řeší se tak rozšíření tepny, neboli výduť, nebo její zúžení následkem kornatění cévní stěny. Příčinou zúžení tepen bývá většinou arteroskleróza, způsobená špatnou životosprávou a zejména kouřením. Malou část robotických operací tvoří zákroky na tepnách sleziny či ledvin.

Nemocnice působí jako mezinárodní školicí centrum

Nemocnice Na Homolce operovala tepny laparoskopicky i před rokem 2005, kdy koupila operačního robota. „Přechod z laparoskopie na robotické operace nám umožnil rychlé zhotovení cévního spojení, které se provádí na tepně za přerušeného průtoku krve mezi naloženými cévními svorkami. Časový interval naložené cévní svorky, který byl u laparoskopie krajně dlouhý, se zkrátil na dobu srovnatelnou s otevřenými cévními operacemi, ale zůstala výhoda laparoskopie, tedy minimální invazivita zákroku," vysvětlil primář Petr Štádler, který operační tým cévních chirurgů vede.

Nemocnice pod jeho vedením působí jako mezinárodní školicí centrum. Podílel se na první robotické cévní operaci v americkém Memphisu, jako první operoval v Indii nebo Jižní Koreji a s kolegy v Polsku či Rusku.

Čtyřstá operace plánovaná na dnešní den má pomoci devětapadesátileté pacientce z Mostu od bolestí nohou kvůli zúžení aorty a pánevních tepen, které je nedostatečně zásobují krví. „Postižené tepny překleneme cévní protézou, která se jedním koncem napojí na aortu a která má na druhém konci dvě větve, jež nahradí obě postižené pánevní tepny tak, aby byl zajištěn přívod krve do obou dolních končetin," vysvětlil Štádler.