Ustavující sjezd Československé obce legionářské se uskutečnil 22. května 1921. První velká akce nové legionářské obce, Den legií, následovala 4. září 1921. Ve stejný den po sto letech vyvrcholily i oslavy existence ČsOL, které připravují současní pokračovatelé tradic našich legionářů. „Náš VI. manifestační sjezd navazuje na podobné události, které byly konány v průběhu první republiky a krátce po válce, a chceme ukázat, že ačkoliv poslední legionář nás opustil již před více jak dvaceti lety, legionářské myšlenky žijí dál,“ řekl řídící tajemník ČsOL Milan Mojžíš.

„Letos je to rovněž 30 let, kdy poslední žijící legionáři spolu s účastníky druhého odboje obnovili naši, komunisty násilně přerušenou činnost,“ dodal. V současnosti Československá obec legionářská sdružuje nejen válečné veterány ať už z druhé světové války, nebo z novodobých misí, ale také potomky a rodinné příslušníky legionářů a válečných veteránů a příznivce naší legionářské historie. Celkem má 3 800 členů.

Průvod se vydal z Václavského náměstí ulicí Na Příkopě a Hybernskou směrem k Národnímu památníku na Vítkově. „V čele průvodu šly historické legionářské a druhoválečné jednotky, příslušníci Aktivních záloh AČR, studenti vojenské střední školy, historické prapory ČsOL a následovali je zástupci osmdesáti jednot. Mezi nimi budou novodobí váleční veteráni i váleční veteráni druhé světové války, kteří jeli v historických vozidlech,“ popsal Mojžíš s tím, že průvod čítal na sedm stovek lidí.