Přes sto let starý park je dnes místem, které každý raději projde rychlým krokem a nejlépe jen za denního světla. Následující léta by ovšem měla přinést vítanou změnu. 

Krásná historie

Původně Velký park byl založen v roce 1871 kolem nově vystavěného nádraží císaře Františka Josefa I. Park byl později pojmenován na Městský velký park, rozšířen byl o třináct let později podle architekta Františka Josefa Thomayera. V roce 1916 byl do čela umístěn květinový obrazec v podobě městského znaku.

Hala hlavního nádraží, která byla dostavěna v roce 1977, zabrala velkou plochu bývalého parku, stejně tak jako magistrála, parkoviště a metro. Své nynější jméno – Vrchlického sady – park dostal rok po smrti Jaroslava Vrchlického, spisovatele, básníka, dramatika a překladatele v roce 1913.

Bezdomovec, kde se podíváš

Ale park téměř nikdo nenazve jinak než právě zmiňovaný Sherwood. Je zde k vidění pomník J. S. Presla, replika sousoší Sbratření, kubistický kiosek nebo Wilsonova socha. „Proslulé je však hlavní nádraží z jiného důvodu,“ píše Tony Havlík ve své knize Homeless Guide, Jak přežít na ulici a užít si to. „V devadesátých letech a na začátku milénia bylo známé svým kvetoucím sexuálním byznysem. Nabízeli se tu hlavně hoši kolem sedmnácti až dvaceti let, ale čím mladší, tím byli pro zahraniční muže zajímavější.“

Hodně ovšem změnila rekonstrukce hlavního nádraží započatá v roce 2006. „Lidé bez střechy nad hlavou se z vestibulu hlavního nádraží vytratili – už tu nesmějí spát, a když už do haly vstoupí, nemůžou být nápadní,“ popisuje změnu. „Ve Vrchlického sadech však dodnes jsou – park pro ně díky svému umístění v centru představuje alespoň nějaké bezpečí. Hlavní železniční tepna v Praze je pro ně oázou určité bezpečnostní jistoty – nehledě na masy procházejících lidí, u kterých je vyšší pravděpodobnost, že je něčím obdarují.“

Snahy o nápravu

Všichni, kdo se alespoň jednou prošli od nádražní haly na nejbližší tramvajovou zastávku, to mohou potvrdit. Po obou stranách jsou lavičky obsypané bezdomovci a jinými existencemi, kteří si nebojí říct o nějaké drobné na vlak, ubytovnu nebo jídlo. „Na jednu stranu existuje velká společenská poptávka problematiku řešit, jenže bezdomovectví je celospolečenský problém a samo o sobě pochopitelně není protiprávní,“ napsal žižkovský starosta Jiří Ptáček (TOP 09) poté, co v červenci absolvoval noční směnu s místními strážníky právě v okolí Sherwoodu.

Hlavní město se i tak snaží problematiku bezdomovectví alespoň nějak řešit. „Některá města se snaží bezdomovců z laviček zbavovat tím, že mezi jednotlivá místa k sezení umisťují podpěrky na ruce, aby zde nemohli ležet,“ vysvětluje Havlík v knize. Před dvěma lety začal v parku platit nový návštěvní řád, který zakazuje nocování a také užívání mobiliáře způsobem budící veřejné pohoršení, nebo osobami, které budí veřejné pohoršení. Také se přesunul kontejner na použité injekční stříkačky z Bolzanovy ulice za budovu nádraží.

Nebudeme se už bát?

V následujících letech by pražský Sherwood měl dostat novou podobu. Nová plánovaná tramvajová trať propojí Vinohrady s hlavním nádražím. Jedna ze zastávek chystané trati by měla být přímo ve Vrchlického sadech, další před budovou nádraží.

„S touto variantou souhlasilo ministerstvo kultury i Praha 1. Do parku před hlavním nádražím vracíme povrchovou dopravu,“ uvedl na začátku roku magistrátní radní Adam Scheinherr (Praha sobě). „Kdy bude trať hotová, se nedá v tuto chvíli odhadovat. Jsme teprve v procesu změny územního plánu,“ dodal.

„Našim cílem je vytvořit ze současného stavu parku, kde se Pražané nejenom nebudou bát, ale budou zde chtít trávit i volný čas. Nové řešení by tak mělo přispět i k dalšímu propojení města přes hlavní nádraží,“ komentoval plánovanou revitalizaci Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09), primátorův náměstek pro oblast územního rozvoje.