V textech o historii se píše, že lázně na Žižkově tuto dnešní svéráznou pražskou čtvrť před více než sto lety stavěly na přední místo tehdejšího rakousko-uherského mocnářství. Instituce získala například Medaille d´or na lázeňské výstavě ve Spa v Belgii či zlatou medaili na výstavě Obchodní a živnostenské komory v Praze 1908. O rok dříve se Žižkovští pochlubili lázeňskou budovou také samotnému císaři Františku Josefu I. při jeho návštěvě.

V přízemí byl bazén pro šedesát lidí, parní lázeň, místnosti pro masáž. První patro bylo vyhrazeno movitějším zákazníkům, kteří mohli využít lepší parní lázeň, salonek s menšími bazény či místnost s inhalací. Ve druhém patře hosté našli celkem 17 lázeňských van s filtrovanou vodou. Prosklený můstek vedl přímo na terasu restaurace, která se nacházela na svahu vrchu Vítkov. 

„Provoz začínal v létě už v 6 hodin (v zimě v sedm) a končil večer v osm. Dámy měly vyhrazeny úterky a čtvrtky. Zájem o čistotu byl značný, například v roce 1909 navštívilo lázně takřka 120 tisíc lidí. A pak věřte tomu, že Žižkov byl městem proletářů!“ uvádí kniha Praha 3 známá neznámá.

Hudba, gay klub, nevěstinec… A bezdomovci

Ještě v roce 1984 sloužila budova svému původnímu účelu, byť zájem lidí zdaleka nedosahoval kapacit lázeňského zařízení. Pamětníci si možná ještě vzpomenou na školní hodiny plavání, které se v Husitské konaly. Po pádu komunistického režimu v devadesátých letech zde zkoušel podnikat ve třech patrech hudební klub Borsalino s travesti show a restaurací. Byl tu i gay klub a nevěstinec. Jenže postupně všechny projekty zkrachovaly a objekt je skoro dvacet let prázdný. Chátrá. Sem tam se dovnitř dostanou bezdomovci.

V roce 2012 svěřil pražský magistrát jakožto vlastník správu bývalých žižkovských lázní městské části. Ještě o rok dříve vznikla první studie, kterou zadalo tehdejší vedení Prahy 3 architektonickému ateliéru Prostor008. Projekt počítal s přestavbou a návratem k tradici – polyfunkční dům měl sloužit rehabilitačnímu zdravotnictví, fitness a lázeňství.

Stejné studio pak na základě zadání radnice vypracovalo v roce 2014 další dvě varianty využití – podle první měl vzniknout divadelní sál, restaurace přístupná z cyklostezky na bývalé železniční trati pod Vítkovem, podle druhé by byla restaurace z rušné Husitské ulice a v dalších patrech by byly byty. Jedním z důvodů neúspěchu byl nedostatek parkování a celkově horší dopravní dostupnost.

Na přelomu let 2015 a 2016 schválili radní Prahy 3 dosud poslední studii využití prázdného domu. Podle architekta Jana Linharta místo lázní mělo být na Žižkově takzvané HUB centra – tedy sdílené kanceléře, ateliéry a kreativní dílny. Exstarosta a lídr nynější opozice Alexandr Bellu (ODS) byl tedhy zodpovědný za majetek městské části. 

Vir v rozpočtové nádrži Prahy 3

Tehdejší opoziční zastupitel Zdeněk Kupec (ANO) vedení radnice kritizoval s tím, že v případě žižkovských lázní se „nejedná o klasický 'průtokový ohřívač', ale přímo o vír v rozpočtové nádrži městské části“. Kupec navrhoval, aby dům využila Armáda ČR, která provozuje sousední objekt Vojenského historického ústavu a Armádní muzeum Žižkov. Plýtvání finančních prostředků kritizuje i časopis Kauza3, který se věnuje místním tématům.

Současný starosta Jiří Ptáček (TOP 09) oznámil v tomto týdnu, že na základě výběrového řízení na dlouhodobý pronájem výběrová komise jednohlasně doporučila radě městské části jednat o uzavření smlouvy s organizací Tanec Praha, která se stará o nedaleké Divadlo Ponec. „K němu se váže podobný příběh. V roce 1998 jej od Prahy 3 také získali jako zchátralý objekt a vrátili do něj život,“ uvedl Ptáček.

Ve – slovy starosty problematické části Prahy 3 – by tak měl být „Dům tance“. Podle Ptáčka je předpokládáná investice ve výši 100 milionů korun, proto Tanec Praha získá budovu do nájmu za symbolickou cenu na 25 let. 

„Součástí projektu je vytvoření důstojného zázemí pro taneční vzdělávání, zkušebny, pořádání kurzů, administraci, ale také otevřené wellness pro veřejnost v duchu lázeňské tradice,“ napsal Ptáček na svou facebookovou stránku. Po tiskové konferenci ještě dodal, že jej zaujalo z vizualizací především schodiště z Husitské na cyklostezku. 

„Paní Yvona Kreuzmannová (ředitelka a zakladatelka Tance Praha) se do toho projektu poměrně 'zakousla'. Já sice nejsem žádný zapálený tanečník, ale tomuhle projektu hrozně držím palce,“ svěřil se starosta Ptáček. Prvotní reakce místních obyvatel na sociálních sítích jsou kladné. Podle Kreuzmannové má architektonická studia z dílny Studia Reaktor podporu ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) i magistrátní radní Hany Třeštíkové (Praha sobě). Ředitelka slibuje realizaci do roku 2025. Opravdu se „žižkovská“ perla znovu zaleskne?