Někdejší blízký Havlův kolega a dlouholetý politik Karel Schwarzenberg při vernisáži řekl, že Havlovu památku je dnes nutné uctívat více, než kdykoli dříve. „Dnes, v okamžiku, když naše vláda zvolila ústup od politiky lidských práv," řekl Schwarzenberg, předseda nyní opoziční TOP 09 s odkazem na některé nedávné kroky současné vlády.

Ta například slovy svého ministra zahraničí slíbila čínským představitelům, že nebude nikdy v budoucnu podporovat samostatnost Tibetu. Chce výměnou za ústup od dřívější zahraniční politiky Česka pravděpodobně podpořit ekonomické zájmy státních podniků v říši středu.

Havel byl velkým zastáncem autonomie Tibetu, jeho představitel, 14. dalajláma byl jeho osobním přítelem a na jeho pozvání několikrát navštívil Česko.

Politika lidských práv bylo podle Schwarzenberga to, „na co byli Václav Havel a Jiří Dienstbier právem hrdí, založili tradici, která se čtvrt století držela, že Česká republika bude všude na světě, u malých i velkých států, u velmocí a na různých světadílech bránit lidská práva".

„Václav Havel věděl, že jeho poslání bylo v České republice, ale jeho poselství platí na celém světě. A drželi jsme se toho. A byli jsme na to hrdí. Dnes nám zbývá pouze stud. Proto je dneska nutné Václava Havla připomenout," doplnil.

První zasedli Havlová s Šípkem

Dvě židle a stolek postavené kolem stromu zasvěcené významnému muži českých i mezinárodních dějin dnes otevřelo pro kolemjdoucí vypuštění svazku balónků ve tvaru srdce, typického pro Havla, který ho připojoval ke svému podpisu.

Prvními, kdo do dvou židlí usedli, byla Havlova druhá žena Dagmar a autor podoby lavičky Bořek Šípek. Lavičky stojí už i jinde ve světě, první takové místo vzniklo v USA. V Evropě je v Dublinu a v Barceloně.

Pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) o Havlovi řekl, že ve světě silných slov uměl hledat dialog a spojovat pomocí mostů. Upozornil, že i postavení židlí kolem stolku a stromu - tím, jak jsou k sobě nakloněny, vybízí k dialogu.

Otevření se zúčastnili mnozí Havlovi blízcí a přátelé, třeba Ladislav Špaček, Martin Bursík, Dana Němcová, Jiřina Šiklová, přišli i ředitel Národního divadla Jan Burian, ředitelka Galerie hlavního města Prahy, která zodpovídá za veřejnou plastiku ve městě, Magdalena Juříková, nebo ministr kultury Daniel Herman, který deklaroval, že ministři KDU-ČSL s kritizovanou zahraniční politikou vlády nesouhlasí.

S myšlenkou vybudovat pamětní místo věnované Václavu Havlovi přišel český velvyslanec ve Spojených státech amerických Petr Gandalovič. Ten oslovil architekta a designéra Šípka s žádostí, aby vytvořil veřejné umělecké dílo, inspirované osobou a demokratickými ideály zesnulého prezidenta.

Lavičky by měly přispívat k setkávání a dialogu v duchu životních postojů bývalého prezidenta. Projekt koordinuje Knihovna Václava Havla.

Praha má lavičku Václava Havla. Pokřtila ji i jeho vdovaPraha má pamětní místo, které připomíná osobnost Václava Havla. Netradiční památník má podobu lavičky a je dílem Havlova dvorního architekta Bořka Šípka. Nachází se poblíž parku Kampa, na Maltézském náměstí. Na jeho vzniku se podílely hlavní město a Knihovna Václava Havla.

Slavnostního odhalení se zúčastnili blízcí, přátelé a spolupracovníci prvního postkomunistického prezidenta naší země: vidět tak byla vedle Šípka i vdova Dagmar Havlová, dlouholetý spolupracovník a současný politik Karel Schwarzenberg, hudebníci Jiří Stivín nebo Ivan Hlas.

„Praha je s osobností Václava Havla neodmyslitelně spojená a naše metropole tímto netradičním památníkem vzdává jeho osobě čest. Zároveň také připomíná ideály, které hájil 
a díky nimž byl respektován 
v celém světě. Věřím, že se lavička stane symbolem rozhovorů lidí různých kultur, přesvědčení a názorů," uvedl pražský primátor Tomáš Hudeček.

Velký aplaus si pak vysloužil Karel Schwarzenberg, když připomněl Havlův boj za lidská práva a tímto odsoudil nedávný český podpis prohlášení, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a Česko respektuje suverenitu a územní celistvost Číny. „Naši ministři byli rezolutně proti," prohlásil za KDU-ČSL ministr kultury Daniel Herman. Pak už ale slunečné odpoledne s občasnou přeháňkou patřilo Václavu Havlovi.