Dějiny podniku, jehož věhlas se donesl i k uším samotného císaře a jehož zákazníkem byl i Adolf Hitler, se začaly psát na konci března 1892. Tehdy žatecký rodák Josef Lippert, pocházející z rodiny sudetských Němců, koupil od obchodníka Ferdinanda Wandase již zaběhnutý podnik v pasáži Černá růže v ulici Na Příkopě.
Dnešní „Příkopy“ byly tehdy německým korzem, a Lippertovými ranými zákazníky tak byli hlavně Němci. Netrvalo však dlouho a jako doma zde byla i česky hovořící klientela.
Kuchaře mu přetáhl Burian
Buďme přesnější - jednalo se o česky hovořící smetánku. Lippertovy pochutiny byly luxusní záležitostí, na kterou neměl jen tak někdo. O zdejší paštiky, humry a koroptvičky projevil zájem dokonce i císařský dvůr a zakrátko si na nich pochutnával sám císař František Josef I. Dalším úspěchem bylo navázání spolupráce s už tehdy vyhlášenou firmou Julius Meinl.
Té Lippert dodával výtvory svého kuchaře Jaromíra Trejbala, který dříve pracoval v pařížském hotelu Ritz. Trejbala pak Lippertovi přetáhl milovník chlebíčků Vlasta Burian, který z něj udělal svého osobního kuchaře. Zlatá éra skončila smrtí zakladatele roku 1937, přesto se lahůdkářství nově přestěhovanému do pasáže u dnešního divadla Broadway dařilo i nadále.
Otrávené chlebíčky
Za okupace dodávalo pochutiny nacistickým pohlavárům - Adolfa Hitlera nevyjímaje. Lippertům to nebylo proti srsti, ba naopak. K nacistické ideologii se nepokrytě hlásili, nový majitel Viktor Lippert byl dokonce členem NSDAP.
Na opačné straně politického spektra stál jiný zákazník, později popravený premiér Alois Eliáš. V roce 1941 si zde koupil chlebíčky, aby na ně nechal nanést bakterie TBC a tyfu, a pokusil se tak otrávit šéfredaktory českých periodik nadržující nacistům.
Jeden z nich, šéfredaktor Českého slova Karel Lažnovský, nedlouho poté skutečně na tyfus zemřel.
Jako Němec a navíc podporovatel nacistů neměl po roce 1945 Viktor Lippert šanci podnik udržet, a ten propadl státu. Rodina Lippertů byla odsunuta, čímž končí i krátké, ale událostmi nabité dějiny tohoto proslulého pražského podniku.
Nová poválečná společnost totiž měla pro luxusní delikatesy málo pochopení, navíc celou Evropou zmítal nedostatek surovin.