Podle svědectví fotoreportéra Deníku, který byl na místě, se ani kolem šestnácté hodiny odpoledne nepodařilo zcela pokrýt potřeby „žíznících" Pražanů náhradními cisternami. „Přišlo to v nejméně vhodnou dobu. V tom největším horku," postěžoval si odpoledne Deníku starší obyvatel Kobylis. „Chodím tu s kýblem už asi hodinu a marně hledám cisternu s pitnou vodou. Jedna stojí v Šimůnkově ulici (Kobylisy – pozn. red.), ale je už delší dobu prázdná," dodal podrážděně.

„Takových lidí tu bezcílně bloumá poměrně dost. Jeden zdejší obyvatel mi sdělil, že voda neteče od půl jedenácté dopoledne a cisterna do jeho ulice (Bojasova – Kobylisy – pozn. red.) přijela až v půl páté odpoledne. U té cisterny pak byla ohromná fronta," doplnil fotoreportér z místa havárie po dnešní šestnácté hodině.

„Pražské vodovody a kanalizace (PVK) vyslaly na místo několik desítek cisteren a náhradní zásobování bylo také posíleno o cisterny pražského hasičského záchranného sboru, Středočeských vodáren a vypomáhaly i cisterny z krizového štábu," ujišťoval během celého odpoledne web PVK.

Do postižených míst byly poslány všechny cisterny, které byly k dispozici

Pražské vodovody a kanalizace (PVK) se opakovaně omluvily Pražanům ze severu metropole za komplikace a požádaly o schovívavost. Mluvčí společnosti Ondřej Pokorný pak ujistil, že do postižených míst byly poslány naprosto všechny cisterny, které byly k dispozici.

Podle Marcely Dvořákové z PVK byla ale středeční havárie vodovodního řadu velmi rozsáhlá a komplikovaná. „Taková se v hlavním městě stane zhruba jedno do roka," poznamenala Dvořáková s tím, že dodávky pitné vody by měly být plně obnoveny do zítřejších ranních hodin.

Co se vlastně stalo a proč?

Havárie se přihodila ve Formánkově ulici v Praze 8 na vodovodním řadu o průměru 80 centimetrů, uloženém v několikametrové hloubce. Podle zasahujících techniků z praskliny náhle začala vytékat voda rychlostí až 1000 litrů za sekundu, přičemž bylo zatopeno několik okolních ulic. „Pravděpodobnou příčinou havárie jsou pohyby půdy s následným tlakem na potrubí, jelikož i v období velkého sucha se půda smršťuje a působí na vodovodní řady. Poškozený vodovodní řad je z roku 1965," vysvětlil mluvčí PVK. Dodal, že pokud postiženým domácnostem, nebo jednotlivcům, havárie způsobila škody na majetku, PVK jim ji v rámci pojištění nahradí v plné výši.

Nejde o první letošní havárii

Připomeňme, že dnešní havárie není letos zdaleka první, která Pražanům zkomplikovala život. V neděli jednatřicátého března odpoledne prasklo vodovodní potrubí v Hostivaři, přičemž se do pondělního rána prvního dubna bez dodávek pitné vody ocitlo 30 tisíc lidí ze Zahradního města, sídlišť Skalka a Košík. Také sem musely přijet desítky náhradních cisteren, které jen stěží pokrývaly potřebu domácností. Příčinou havárie, která se stala v zahrádkářské kolonii mezi ulicemi U Břehu a k Horkám byla pravděpodobně koroze materiálu. Z třiatřicet let starého potrubí opět o průměru osmdesát centimetrů tenkrát vytékalo asi 300 litrů vody za vteřinu.

Další nehoda postihla v úterý devátého dubna centrum Prahy. Stavební firma totiž na Albertově překopla vodovodní potrubí a voda stříkala gejzírem do několikametrové výšky rychlostí 120 litrů za sekundu. Bez dodávky se tehdy sice ocitlo jen několik desítek domácností v přilehlých ulicích, ale dopravní podnik musel dočasně odklonit tramvajové linky 6, 18 a 24.

V pondělí šestého května se na několik hodin bez vody muselo obejít až 70 tisíc obyvatel Budějovické, Pankráce, Nuslí, Michle, Kačerova a Vyšehradu. PVK se tehdy omluvily za to, že při takto rozsáhlé havárii nemohly plnohodnotně zásobit náhradními dodávkami vody všechny obyvatele v postižených lokalitách. Přestože oprava poškozeného potrubí v Hanusově ulici trvala až do úterního večera sedmého května, lidem voda z kohoutků tekla už v pondělí večer. PVK se totiž podařilo napojit postižené oblasti na náhradní vodovodní řad.

Jen o dvacet dní později, tedy v neděli šestadvacátého května prasklo potrubí v Sulické ulici v Praze 4. Vytékající voda vytopila hned několik okolních domů a museli ji odčerpávat hasiči.

Podle odborníků byla příčinou většiny letošních, nebo i dřívějších havárií zpravidla o kombinace buď příliš horkého, nebo mrazivého počasí, stáří potrubí a přetíženosti pražských komunikací. Vodovodní síť v hlavním městě měří včetně přípojek více než čtyři tisíce kilometrů. Nejstarší potrubí přitom leží v zemi od roku 1880.

Jak je to s vodovodním potrubím v Praze?

Vodovodní potrubí v Praze podle stáří:

do roku 1900 68 km
1900 – 1920 71 km
1920 – 1940 520 km
1940 – 1960 124 km
1960 – 1980 778 km
1980 – 1990 472 km
po roce 1990 823 km
neznámé stáří 453 km
průměrné stáří 38 let

- Rostoucí počet poruch na pražské vodovodní síti znamená denně cca 20 havárií. Přestože se situace z dlouhodobého pohledu zlepšuje, v podzemí se stále ztrácí čtvrtina vyrobené vody.

- Vodárny se stále snaží zamezit ztrátám, zejména systematickým průzkumem, který každým rokem zintenzivňují. Ještě v roce 1998 byly ztráty podle statistik více než 40% vyrobené vody.

- Podle propočtů Pražský vodovodů a kanalizací (PVK) je zapotřebí rekonstruovat kolem padesáti kilometrů pražských sítí ročně. To odpovídá i životnosti použité tvárné litiny, která činí asi sedmdesát let. Minimálně 660 km potrubí je z doby před rokem 1945, u cca 450 km se zatím stáří nepodařilo zjistit. Nejstarší vodovodní řad z roku 1879 je ve Všehrdově, Říční, Šeříkové a Vítězné ulici.

- PVK zásobují vodou více než 1,4 milionu obyvatel Prahy a okolí. Firma je členem nadnárodní skupiny Veolia Voda, největší vodohospodářské společnosti na světě.

Zdroj: Ing. Dagmar Kopačková