Podle prezidenta Unie orchestrálních hudebníků ČR Jiřího Dokoupila i dalších představitelů iniciativy zůstávají neřešeny platy v kultuře a nesouhlasí ani s podobou návrhu zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře. Rozpočet ministerstva kultury v roce 2024 má podle vládou schváleného návrhu činit 16,58 miliardy Kč proti letošním 18,5 miliardy korun.

"Nám nejde jenom o to přidávat (peníze), ale tady se razantně škrtá. Poměr výdajů státu na kulturu, i přes příslib vlády, že se bude přibližovat k jednomu procentu výdajů státu na kulturu, tak klesá v tuto chvíli pro rok 2024 v návrhu státního rozpočtu až na poměr 0,64 procenta. Nescházíme se tu proto, abychom demonstrovali snahu podpořit růst financí do kultury, ale aby kultura nezašla na úbytě," řekl ČTK prezident Dokoupil.

V hale hlavního nádraží se kromě samotných hudebníků sešly desítky lidí. Při zhruba pětačtyřicetiminutovém koncertu zazněly třeba Vltava od Bedřicha Smetany, čtvrtá věta z Novosvětské od Antonína Dvořáka a rovněž státní hymna. Hudebníky dirigovali střídavě dirigenti Vojtěch Jouza a Chuhei Iwasaki. Lidé s sebou měli transparenty na podporu české kultury s nápisy jako Kultuře se musí pomoci, presto! nebo Nestačí jen slibovat.

Účastníci akce chtějí po vládě, aby nesnižovala objem peněz, který dává do kultury. Dokoupil řekl, že minulá vláda dávala na kulturu přes 0,8 procenta financí. S chystanými škrty hrozí, že klesne v příštím roce na zmíněných 0,64 procenta. "Některé instituce to možná přežijí, ale u některých už tento pokles může znamenat opravdu konec," řekl.

Účastníci kromě výše výdajů na kulturu kritizují rovněž ministerstvem kultury zamýšlený zákon o veřejných kulturních institucích. Podle Dokoupila je změna zákona potřebná, avšak nikoliv v chystané podobě. "Zákon nemá potenciál jakkoliv zlepšit financování institucí v tom smyslu, že nevygeneruje v systému veřejných financí jejich větší objem," řekl.

K iniciativě Nenechme kulturu utichnout se zapojili zaměstnanci dvou desítek významných kulturních institucí z celé republiky. Mezi nimi například zaměstnanci České filharmonie, Národního muzea, Národního divadla, Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Národního divadla Brno, Filharmonie Brno, Janáčkovy filharmonie Ostrava, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín a dalších.

"Již nyní spousta z nás má ještě minimálně jednu další práci, neboť uživit rodinu jako kulturní zaměstnanec není u nás vůbec snadné. Nedokážu si představit, že by sborista Vídeňské státní opery mezi dopolední zkouškou a večerním představením trávil čas například za kasou v supermarketu. U nás se ale podobné situace dějí, přitom jsou na nás kladeny naprosto stejné umělecké nároky. Nejsme o nic menší profesionálové než ve Vídni," uvedl ve svém projevu člen sboru Státní opery v Praze a místopředseda Unie profesionálních zpěváků České republiky Lukáš Frýda a dodal, že profesionálové v tomto oboru studují 16 až 18 let a denně se musí udržovat v hlasové kondici.