Spousty sněhu, vlezlá zima. Ale vlastně co víc si přát. Tohle počasí přece patří k této tradici.
Zabijačka. A nemusí to být nutně v té nejzapadlejší odlehlé vísce. Klidně to může být v centru Prahy. Jako třeba v úterý.
Místo děje: Kubánské náměstí, Praha 10, Vršovice.
„Přijďte až po desáté, bude tady muzika, teď se všechno teprve připravuje,“ naznačil brzkost redakčního příjezdu před úterní devátou správce tržního prostoru.
V tu chvíli se už ale daly objednat pštrosí speciality jako třeba steak či gulášek. Farma z Doubravice nad Svitavou byla v obležení lidí.
Uprostřed prostranství zaplály v železných koších dva ohně. „To je na ohřátí, když by bylo lidem zima, jen zahřejí ručky a jdou dál,“ vysvětlil jeden ze stánkařů. „To na Jiřáku se tam ohříval bezdomovec a dokonce i městský policajt. Podívej, mám je nahraný na mobilu,“ ukazoval ochotně muže zákona i muže bez domova, jak využili na chvilku ohňový dáreček.
Nával u zabijačky
S úderem desáté se vše změnilo k nepoznání. Jakoby mávnutím kouzelného proutku byly všechny stánky plné. A největší nával byl v rohu, kde to vonělo jitrničkami, polévkou prdelačkou a ovárkem. Prostě zabijačkové lahůdky. A prodával je sympatický a usměvavý Václav Kozel. „Oni všichni mají čas tady stát, ale my musíme makat,“ utrousily dámy z lékárny, když si odnášely k obědu právě ovárek s křenem.
A lidé se začali tlačit.
Stánků na „Kubáni“ bylo tradičně hodně a tradičně s pestrou nabídkou. Sýry, masa, vánoční dárky. Fronty se postupně přelévaly tak, jak lidé korzovali. U každého stánku bylo každou chvíli doslova k ušlapání. Třeba u stánku Ernesta Kellnera, který prodával bramborové lupínky a velice žádané voňavé pečené kaštany.
Cereální vejce
Hned naproti se tvořila fronta na medovinu. Tam zase kraloval Jan Liszner z Českých Budějovic. „Sem jezdíme s přítelkyní pravidelně, dokonce jsme u nás, v Rudolfově založili tradici farmářských trhů,“ podotkl prodejce medoviny, ale také ježíškovského obydlí – ručně vyřezávaného domečku. „To mi dělá kamarád pan Mráz. To je dobrý jméno, že,“ smál se pan Liszner a podotkl, že prodává i cereální vejce. „To jsou vejce od slepic, které krmíme pouze obilovinami. Doma máme voliérový chov,“ pochlubil se.
Do celého dění pak duněla hospodská muzika partičky nazvané Motovidlo. „Dneska je to v pohodě, ale někdy je zima, že se nedaj nástroje ani v ruce udržet,“ utrousil se svařáčkem v ruce dvaašedesátiletý kapelník Eduard Brabec. Kapela z ryzích Pražáků má své sídlo na Praze 5. Domovskou „scénou“ je hospoda Klamovka na „pětce“.
„Tak popřejte všem čtenářům Pražského deníku veselé Vánoce a ať nezapomínaj, že s úsměvem a svařákem je to všechno veselejší,“ dodal pan Eduard.
A Kubání zavoněla nejen jitrnička, ale i hospodská muzika.