"Protože se prokázalo, že NATO neplní úkoly, které má, například tím, že není schopné chránit vnější schengenskou hranici," řekl k důvodům pro předložení návrhu předseda KSČM Vojtěch Filip.

Pokud by občané vystoupení z NATO podle navrhovaného zákona neschválili, mohlo by se referendum opakovat nejdříve po dvou letech. "Jsou to právě občané, kteří by měli rozhodovat o tom, zda chtějí, aby se Česká republika podílela na činnosti, která nemá nic společného se zásadami zakotvenými v Severoatlantické smlouvě, zda chtějí, aby se Česká republika podílela na ohrožování mezinárodního míru a bezpečnosti, především na ohrožování míru v Evropě a na zcela nesmyslném stupňování válečné hrozby v Evropě zejména ze strany USA jakožto zakladatele NATO, čehož jsme svědky v poslední době," stojí v důvodové zprávě k návrhu.

Kriticky se k návrhu vyjádřil předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). "Členství v NATO a EU pokládám za základní pilíř naší bezpečnosti. Jakékoli zpochybňování našeho členství či dokonce snaha o vystoupení z těchto organizací je podle mého názoru obrovský hazard," sdělil.

KSČM již dříve oznámila, že chce kampaně pro říjnové senátní a krajské volby využít k šíření petice, k jejímž požadavkům patří referendum o vystoupení ČR z NATO a zákaz případného vyslání českých vojáků na hranice s Ruskem.

Návrh komunistů nejprve dostane k posouzení vláda. K projednání na plénu Sněmovny se dostane až na některé z dalších schůzí Sněmovny. Ve Sněmovně už je návrh ústavního zákona o referendu o vystoupení z EU, který loni v říjnu předložili poslanci Úsvitu. K jeho projednání se Sněmovna nedostala.