Zdaleka největším evidovaným úkrytem je systém metra, který je dimenzovaný pro 332 tisíc osob. Následuje Strahovský tunel pro 15 tisíc lidí. Kapacita všech zbývajících se pohybuje kolem 140 tisíc jedinců. „Rozmístění jednotlivých úkrytů je znázorněné na portále hlavního města Prahy, a to buď v mapě, nebo v seznamech úkrytů. Většina STOÚ je využívána dvouúčelově vlastníky těchto úkrytů. V případě Metra a Strahova je druhým účelem dopravní provoz. U ostatních jsou to např. garáže, skladové prostory, dílny apod.,“ sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Stálý tlakově odolný úkryt má schopnost ochránit před radiací, tlakovou vlnou, elektromagnetickým zářením, bombardováním i tepelným zářením. Většina pražských krytů vznikla v době studené války. Kolem tří stovek jich zaniklo v prvním desetiletí po jejím konci.

Každý úkryt prochází pravidelnými revizemi. „Stálé úkryty zajišťují ukrytí maximálně po dobu 72 hodin. Po jejím uplynutí musí dojít k doplnění a výměně filtrů vzduchotechniky, pitné vody, odčerpání kanalizační jímky či kyslíkových lahví,“ upozorňuje městský web bezpecnost.praha.eu v sekci věnované ukrytí obyvatelstva.

Pracovní setkání při příležitosti dokončení geologického průzkumu metra D a prohlídka dvou největších lokalit PAD4 a VO-OL včetně děl vytvořených v podzemí.
Může se stavět: trasa metra D z Pankráce do Písnice nakonec vznikne

Jedním z unikátů na seznamu úkrytů je ten v suterénu Thomayerovy nemocnice. Součástí komplexu je 72 lůžek a dva operační sály. Podle plánů musí být zařízení plně aktivováno nejpozději do jedné hodiny od vydání rozkazu. Bohaté technické zázemí zahrnuje filtrační zařízení, dieselové agregáty, zásoby kyslíku i vlastní studnu. Nemocniční „bunkr“ sloužil na přelomu milénia jako záchytka a při povodních v roce 2002 v něm našlo nouzové ubytování několik desítek lidí.

Všeobecně známý je kryt pod parkem Parukářka na Žižkově. Městský objekt s kapacitou pro až dva a půl tisíce lidí a pěti vstupy na různých místech je napojen na pražské metro, má vlastní podzemní vodní nádrž, elektrický systém a filtraci vzduchu. V části krytu fungoval vedle „muzea studené války“ hudební klub i lezecká stěna.

Cyklopruhy. Ilustrační foto.
Díky cyklopruhům je až o čtyřicet procent méně nehod, uvádí statistika

Příkladem využití už nefunkčního krytu je klub Cover Place ve Vysočanech, který je známý hlavně zasvěcencům z „technařské“ komunity. Původní využití svého prostoru netají. Naopak. Své webové stránky podnik uvádí jako a „atomový kryt s jedinečnou atmosférou“.

Stálé kryty však dostačují pro zhruba 40 procent obyvatel Prahy. Zbytek by musel hledat štěstí v úkrytech provizorních, které jsou typicky součástí bytových domů. „Vylepšit je lze svépomocí obyvatelstvem provedením úprav zamezujících průnik nebezpečných látek,“ konstatuje web bezpecnost.praha.eu s tím, že jde například o utěsnění oken, dveří a otvorů či třeba vypnutí ventilace.