Křižovatky smrti! Znáte je?

Z hlediska nehodovosti se dlouhodobě na černém seznamu objevuje například křižovatka na nábřeží Kapitána Jaroše v Praze 7. Ta se letos, po šesti letech dočká nové podoby. Město si od projektu slibuje, že se rekonstrukcí v tomto úseku sníží počet dopravních nehod.

„Na zdejší křižovatce se v minulém roce podle statistik policie událo několik dopravních nehod s chodci,“ vysvětluje nebezpečnost místa Vratislav Filler, dopravní expert z občanského sdružení Auto*Mat. „Většina z nich byla ‚papírovým‘ zaviněním ze strany peších, tedy zjevně přecházením na červenou, což svědčí o nevhodném řešení křižovatky,“ dodává.

Podle Fillera se nebezpečná místa často řeší dobře s ohledem na automobilovou dopravu za cenu zhoršení situace pro chodce, kteří se „zabezpečí“ světelnou signalizací. Semafor, umístěný například před tramvajovou zastávkou, pak nereaguje na výzvu chodce dostatečně rychle, a proto je ignorován. Auto*Mat a sdružení Pražské matky mají na nebezpečnou křižovatku „pifku“ od doby, kdy zde před šesti lety srazil Řidic cyklistu ze spolupracujícího sdružení Oživení Jana Bouchala. Ten svým zraněním na místě podlehl.

Rekonstrukce křižovatky v Praze 7 se uskuteční letos v souvislosti s opravou tramvajové trati, vyznačení cyklistických tras a úpravy světelné signalizace. Křížení ulic nábřeží Kapitána Jaroše a Dukelských hrdinu však není jedinou křižovatkou, která volá po změně. Mezi dlouhodobě rizikové křižovatky z hlediska poctu nehod na milion vozidel patří například křížení ulic Klárov a Valdštejnská nebo Vítězné náměstí, známé jako „kulaťák“. Z pohledu celkového poctu dopravních nehod jsou nebezpečné křižovatky 5. května – Jižní Spojka a ulice Drnovská a Vlastina.

„Praha by si vedla lépe v úpravách kritických míst, kdyby investovala více do stavebních úprav a naopak méně do nových kapacitních komunikací jako je tunel Blanka a celý městský okruh, který autoprovoz v dopravou přetíženém městě ještě více zahustí,“ kritizuje Jarmila Johnová z Pražských matek.

Situaci vidí jinak Václav Špička z Autoklubu CR: „Dostavba Pražského okruhu, která v současné době vázne, by odklonila tranzitní dopravu mimo centrum a tím snížila intenzitu provozu ve městě, a tedy i pravděpodobnost nehod.“

Podle něj se Praha v úpravách kritických míst na silnicích hodně zlepšila výstavbou kruhových objezdu. „Nyní je ale třeba věnovat více pozornosti úpravám přechodu pro chodce,“ upozorňuje Špička.

Úpravy jdou pomalu

Místa, které jsou z hlediska nehodovosti dlouhodobě na černém seznamu, se sice upravují, ale rekonstruování jde pomalu. Pozor si na nich musí dávat nejen řidiči, ale i nejzranitelnější účastníci silničního provozu – chodci.

„Podle dopravních odborníku na většině křižovatek, kromě těch nejhorších, k nehodě buď dojde, či nikoli,“ uvádí Jarmila Johnova z iniciativy Pražské matky. „V praxi to znamená, že když někde k vážné nehodě dojde, již se to neopakuje,“ dodává s tím, že pokud se taková nehoda stane, magistrát křižovatku zabezpečí, například stavební úpravou.

„Nám jde ale o to, aby se nehoda nestala. Když už se stane, je většinou pozdě,“ říká Johnová. „Každá křižovatka je rozdílná a návrhy úprav vycházejí z konkrétní situace a poznatku,“ vysvětluje náměstek primátora a radní pro dopravu Josef Noska. „Například další úpravy na křižovatce Klárov a Valdštejnská jsou vzhledem k rozloze, tvaru a poloze na území Pražské památkové rezervace velmi obtížné,“ dodává náměstek.

Nehod dlouhodobě ubývá

Podle statistiky dopravní policie v minulém roce na území metropole v porovnání s rokem předchozím dopravních nehod ubylo, nicméně počet usmrcených a zražených osob se zvýšil.

Z dlouhodobého pohledu však dopravních nehod i jejich obětí ubývá. Vinu na nehodách v loňském roce mel jednak nesprávný způsob jízdy, jednak nedání přednosti chodci na přechodu.

A jak vidí bezpečnost křižovatek někteří Pražané?

„Některé křižovatky jsou z mého pohledu špatně řešené nebo špatně vyznačené. Příkladem je křižovatka ulic Průbežná a V Olšinách v Praze10, kde není vyznačen pruh, který vede rovně, a řidiči jsou zmatení, jestli se mají, aby mohli jet rovně, zařadit do pravého nebo levého pruhu,“ popisuje Blanka C. ze Záběhlic.

„Jako chodech se cítím bezpečně jak kdy a jak kde. Na některých přechodech je signalizace bohužel nastavena na velmi krátkou dobu. Člověk z toho nemá dobrý pocit, když vstoupí do silnice na zelenou a pak tam najednou skočí červená,“ popisuje Monika Sedláková ze Zahradního Města.