Má Praha dostatek parků a obecně zeleně?

To záleží na tom, co kdo tou zelení myslí. Praha má dostatek ploch zeleně, ale chybí vybavení a infrastruktura, které jsou nezbytné k tomu, aby se mohly plnohodnotně využívat jako parky. Takže Praha má sice dost zeleně, ale nemá dost parků v pravém slova smyslu. Zároveň není úplně jasné, co už park je, protože třeba v příměstských lesích byly v osmdesátých letech při výstavbě sídlišť na mnoha místech založeny základní cestní sítě, ale chybí další vybavenost, která by odpovídala dnešnímu standardu.

A jaký je dnešní standard?

Ve světě se přechází na to, že park je něco jako instituce, která by měla mít svého správce, který se o něj bude starat a zároveň reagovat na potřeby lidí.

To asi mluvíme spíše o větších parcích.

Ano, to se týká spíše větších parků, ale i ty menší by měly mít nějakou základní správu. Není to jenom o stříhání, sekání trávníků a základních zahradnických činnostech.

Funguje taková správa v Praze?

K tomu, aby byla zajištěna odbornost, je potřeba určitá míra centralizace. Parky, které jsou ve správě magistrátu, jako Stromovka, se těší lepší odborné péči. Na druhou stranu je důležité, aby ten, kdo park spravuje, místo dobře znal a měl blízko k jeho uživatelům. Je to kombinace obou systémů. Měl by existovat jakýsi centrální odborný garant, který pomáhá a poskytuje informace správcům na městských částech. A to se v Praze zatím neděje, je to spíše ideální stav.

Takže takový odborný garant v Praze chybí?

Ano, při správě pak záleží hodně na tom, jak je personálně silný ten který odbor na městské části. A jak už jsem říkal, rozhodně chybí to, aby větší parky měly vlastního správce.

Jaké základní funkce by vlastně měl park ve městě plnit?

To se za poslední desetiletí hodně proměnilo. V osmdesátých letech bylo všude ve světě celkem samozřejmé, že park má zejména nabízet prostor pro rekreaci. Dneska se od parku očekává mnohem víc. Kromě rekreace zajišťuje biodiverzitu, je to biotop pro zvířata a drobné živočichy a má i funkce, o kterých se dříve vůbec nemyslelo, že by mohl plnit. To je třeba vsakování dešťové vody z komunikací a ze střech okolních budov, aby nezatěžovala čistírnu odpadních vod a nemusela se budovat složitá síť kanalizace.

Takže parky mohou Praze ušetřit peníze?

Pokud budeme umět parky zakládat tím způsobem, aby plnily funkce, které mohou plnit, tak ano, ta příležitost tu je.

Čtěte také: Praze schází parky. Vznikne 207 nových?