Tak na začátku tohoto týdne ohlásil primátor Tomáš Hudeček pokrok v cestě za ozdravením ovzduší uvnitř hlavního města. Může ovšem znamenat i jistá omezení pro majitele starších vozů?

Jiří Nouza,
náměstek primátora:„Návrh počítá s dvěma variantami. Buď omezíme vjezd do centra Prahy, anebo zónu rozšíříme až k městskému okruhu."

Resortně odpovědný náměstek primátora Jiří Nouza následně uvedl, že pokud se metropole přikloní k emisní normě EuroIV, pak by do zóny mohly vjet jen automobily s rokem výroby 1998 a novější v případě nafty, u benzinu by se pak jednalo o vozy od roku 2005 a novější.

„Návrh počítá s dvěma variantami. Buď omezíme vjezd do centra Prahy, anebo zónu rozšíříme až k městskému okruhu," sdělil Nouza. Jak ale dodal, takové opatření podle něj musí nadále zajistit plynulost dopravy a nesmí obtěžovat obyvatele města.

Po analýze, která prý bude hotová na konci dubna, by o návrhu mohlo jednat městské zastupitelstvo. Pravděpodobně v září. Podle zákona musí následovat roční lhůta, kdy se na novou situaci budou moci řidiči připravit.

Zavedení nízkoemisních zón nic nebrání

Magistrátní studie nízkoemisních zón je hotová. Podle ní Praze v jejich zavedení nic nebrání. Nyní magistrát zpracovává analýzu, která odpoví, kde přesně by měly být zóny vytyčeny. Návrh by měli v září projednat městští zastupitelé, a pokud ho schválí, pak by staré kouřící automobily dostaly stopku už na podzim 2015.

Podle dřívějších výstupů z magistrátu se dá předpokládat, že do nízkoemisní zóny, v první variantě vytyčené na území od Jižní spojky po Stromovku a od Hradčan, Malé Strany a Smíchova na západě po Staré, Nové Město, Nusle a Krč na východě by vedle rezidentů mohli vjíždět pouze řidiči vozů, označených viditelnou plaketou s emisní třídou EURO 2 (splňují vozy vyrobené od roku 1997).

Do samotného historického jádra by pak, opět vedle rezidentů, směly vjíždět vozy, označené emisní třídou EURO 3 (vozy, vyrobené od roku 2001), případně ty nejekologičtější s emisní třídou EURO 4 (vozy, vyrobené od roku 2006).

Zavádět ve svých katastrech nízkoemisní zóny mohou města a obce na základě rozhodnutí vlády z února loňského roku. Volení představitelé samospráv mají možnost sami rozhodovat o rozsahu zón, přísnosti podmínek, i o podobě výjimek například pro rezidenty, či tělesně handicapované.

Zkušenosti z Německa jsou rozporuplné

Předchozí městská rada pracovala v zásadě se dvěma variantami. Ta první počítala se zavedením nízkoemisní zóny na území, ohraničeném Jižní spojkou, Strakonickou a Radlickou ulicí na Smíchově, Strahovským tunelem, tunelem Blanka a dále ulicí Svatovítskou a Jugoslávských partyzánů v Dejvicích.

Na východě měla zóna dosahovat k Severojižní magistrále a zahrnout měla část Nuslí a Vinohrad. Součástí naopak neměly být čtvrti Karlín a Holešovice. Tato „užší" varianta se loni v únoru jevila jako více pravděpodobná. Druhá varianta totiž do nízkoemisní zóny zahrnovala ještě v Michli, Strašnice, Jarov i Libeň.

Otázkou je, zda se vůbec stávající městští zastupitelé k zavedení zón postaví kladně. Zkušenosti, například ze sousedního Německa, jsou rozporuplné. Německý automotoklub ADAC letos upozornil, že nízkoemisní zóny zavedené v některých německých městech nepřinesly kýžené zlepšení ovzduší.

„Naopak se ukázalo, že snížení množství škodlivých částic bylo minimální," konstatoval loni na jaře mluvčí Autoklubu ČR Václav Špička. Ujistil, že Autoklub ČR apriori neodmítá nízkoemisní zóny. „Jen připomínáme, že v Německu se příliš neosvědčily," sdělil Špička.

Čtěte také: Dýcháte víc prachu, než lidé v Berlíně či v Kodani, Pražané