Ty tam jsou zřejmě doby, kdy si lidé ze supermarketů vozily auty balení vody v PET lahvích, a číšníci se na hosty žádající tekutinu z kohoutku dívali s despektem. Jedno z australských měst nedávno zakázalo dovoz balené tekutiny do obchodů a situace se pomalu začíná měnit i v Praze.

Test Deníku ukázal, že v řadě restaurací si na „kohoutkový“ trend zvykají a někde se dokonce na přelomu září objeví karafy od proslulého českého designéra Daniela Piršče.

Důvod? Podle odborníků je nebalená voda levnější, ale i zdravější.

Potvrzení U vodárny

„Balená voda má někdy horší parametry než ta z kohoutku,“ přiznává vedoucí restaurace U Vodárny na Vinohradech Josef Kočovský. „Pokud host požádá, tak samozřejmě vodu zdarma podáme. Nestává se to příliš často, lidé zatím mají trochu ostych. Ale řekl bych, že častěji si o vodu řeknou domácí, než cizinci. A není to tím, že by chtěli za pití ušetřit. Prostě nechtějí nic s příchutí,“ dodává.

Jak je to s vodou v evropských restauracích

  • Ve Francii a Itálii je běžné dávat vodu z kohoutku. Obvykle se platí. Ne vždy. Je to takzvaný couvert, který se třeba v Itálii obvykle připočítává automaticky k jídlu, je to jakýsi poplatek za obsluhu, jehož součásti je i voda.
  • V Řecku se k jídlu obvykle dává voda zdarma, podobně v Srbsku nebo Makedonii.
  • V Německu jsou místa, většinou pro mladé, kde si o kohoutkovou vodu říct zakázník může. Jinak se obvykle na balené vodě vydělává.

    • V pražských restauracích už začíná být podobný požadavek věcí docela normální. Vodu z kohoutku, jak jsme zjistili, vám přinesou například v pizzerii Grosseto v Dejvicích, i když se číšník tvářil trochu nepřátelsky. Po dopití sklenice ale přinesl bez ptaní další džbánek vody na dolití.

    Nic si neúčtovali

    Vodu z řadu naservíroval i hostinský v hospůdce U Kruhu v Palackého ulici, ovšem s komentářem: „Normálně to neděláme, ale pro tentokrát…“ S mnohem větší ochotou jsme se setkali v restauraci U Regenta na Praze 2. Číšník bez váhání přinesl sklenku vody z vodovodu. Byl velmi příjemný a tvrdil, že mu toto přání jako zvláštní nepřijde.

    Ani v jedné z restaurací si personál za vodu z kohoutku nic neúčtoval.

    Kateřina, která pracuje v ekologické organizaci, si ráda dává džus či víno ředěné vodou z kohoutku. Má tento požadavek v každé restauraci, kam občas zajde. „Situace se zlepšila, víno nebo džus naředí personál ve čtyřech z pěti restaurací.“

    Pražská voda vyhovuje

    „Kvalita pitné vody na území města dlouhodobě vyhovuje hygienickým požadavkům na pitnou vodu,“ uvedla Jana Ševčíková z oddělení hygieny vody Hygienické stanice hlavního města Prahy. Podle ní hygienická stanice provádí státní zdravotní dozor všech vodovodů s pravidelnými každodenními i namátkovými odběry vzorků pitné vody a se výjimečně překročení hodnoty některého ukazatele stanoveného vyhláškou, dělá provozovatel vodovodu neprodleně nápravná opatření. Ta spočívají nejen v proplachu a desinfekci vodovodního řadu, ale i v zajištění kontrolních odběrů pitné vody akreditovanou nebo autorizovanou laboratoří.

    „Jen za rok 2008 odborné laboratoře sledovaly kvalitu pitné vody u 7500 vzorků s celkovým počtem stanovení téměř 82 000 ukazatelů,“ doplnila Ševčíková.

    155krát levnější a bez odpadu

    Podle propagátorů vody z kohoutku je její hlavní výhodou to, že za ni zákazník zaplatí 155 krát méně než za vodu v plastu a nevyprodukuje navíc 10 kg plastového za použité láhve. Na sociální síti facebook už dokonce vznikla i skupina lidí, kteří ekologičtější variantu, tedy vodu z kohoutků propagují. Zatím se k ní přihlásilo 560 lidí.

    Supermarkety, které prodávají vodu v lahvích, si ale na pokles prodeje nestěžují. „Dlouhodobě je prodej balené vody stabilní, k mírným výkyvům dochází jen nyní v důsledku počasí. Spotřeba balené vody výrazně stoupá během horka,“ sdělila tisková mluvčí pražského Tesca Eva Karasová. Konkrétní čísla o vývoji spotřeby balených vod v posledních letech pý však patří k firemnímu tajemství.

    Důležité je skladování

    Hygienici ale přiznávají, že kvalita balené vody by také měla odpovídat standardům a ve většině jejího sortimentu odpovídá. Alespoň v okamžiku plnění do PET lahví a krátce po něm.

    „I u této vody je důležité její transport a skladování, obzvlášť v létě při zvýšených teplotách,“ uvedla Petra Ševčíková z pražské hygienické stanice. „Voda se nejlépe uchovává v podzemních skladech, bez přístupu světla a za stabilní teploty do 10 stupňů. Nebo ve skladech klimatizovaných. Obávám se že ne všechny supermarkety takové podmínky mají, a to se samozřejmě odráží při delším skladování i na kvalitě balené vody,“ uzavřela.

    VÍT ŘEZÁČ, LUCIE BOHÁČOVÁ