Kostel, který postavil Metrostav, má zateplenou fasádu, podlahové vytápění, tepelné čerpadlo s hlubinnými vrty i výtah. Součástí budovy je kavárna, komunitní centrum s klubovnami a společenský sál pro volnočasové a vzdělávací aktivity.

„Již první bohoslužby a ohlasy potvrdily, že kostel se opravdu povedl a bude pro naši farnost důležitým místem pro setkání s Bohem i mezi sebou navzájem. Budova vyniká příjemným interiérem, je energeticky úsporná a obsahuje důležité zázemí pro různé skupiny místních obyvatel – maminky s dětmi, mládež, rodiny, seniory. Těšíme se na různé vzdělávací programy, besedy, podnětné filmy, ale i hudební vystoupení či tanec,“ řekl farář Josef Ptáček, duchovní otec celého projektu.

Stavba jako naděje, že vše zlé odejde

„Dokončení stavby naplnilo celou naši komunitu v těžkých dobách optimismem a nadějí, že vše zlé jednou odejde,“ dodal Ptáček i v narážce na šíření infekční virózy covid-19.

Slavnostní otevření a vysvěcení kostela proběhlo na konci loňského roku pod vedením kardinála Dominika Duky. Hlavní město tak po deseti letech letech získalo novou sakrální budovu, čtvrť Praha 5 dokonce po bezmála 80 letech, kdy byl v roce 1942 slavnostně vysvěcen funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích.

„Stavba je plná technických zajímavostí. Například kapli tvoří konstrukce ze svařovaných hliníkových pásů, která dohromady váží skoro 10 tun. Abychom v celém kostele dosáhli náročných akustických parametrů, museli jsme na zdi instalovat speciální desky pohlcující zvuk. A do třetice bych zmínil tepelné čerpadlo typu země-voda, které zahrnuje sedm vrtů o hloubce 110 metrů. Specifikum stavby bylo třeba také to, že jsme měli zakázáno pracovat o nedělích,“ prozrazuje vedoucí projektu Josef Majer z Metrostavu.

Nový kostel umožnil rozšířit nabídku bohoslužeb pro početnou komunitu věřících na barrandovském sídlišti, kteří se dosud museli tísnit v kapacitně nevyhovujícím kostele sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově. Investorem stavby byla Římskokatolická farnost Praha – Hlubočepy. Celkové náklady na stavbu, včetně plánovaných varhan dosáhly 200 milionů korun. Pětinou nákladů přispělo Arcibiskupství pražské, jinak byla výstavba hrazena soukromými dárci z řad farníků, obyvatel Barrandova a přátel farnosti. Architektura kostela Krista Spasitele je dílem Ateliéru Žiška.