I kdyby existovala sebevydařenější počítačové DVD s prohlídkou českých korunovačních klenotů, nic se přímému pohledu na Svatováclavskou korunu nevyrovná.

První štastlivci ji a soubor dalších královských odznaků dalších uvidí již v sobotu.

Vyjímečná expozice

„Expozice je výjimečná tím, že se po padesáti letech koná ve Vladislavském sále. Lidé mohou poprvé spatřit také další části Svatovítského pokladu, které se používaly při korunovacích,“ uvedla Ivana Kyzourová, autorka výstavy.

Mezi novinkami jsou například bohatě zdobené relikviáře, ostatkové busty svatých a transportní předměty, které jsou umístěny na začátku expozice. Nových exponátů jsou asi čtyři desítky.

Pětihodinové fronty

„Aby si lidé stojící ve frontě měli alespoň na co těšit a alespoň trochu si zkrátili čas, budeme jim rozdávat sešit nazvaný „Průvodce výstavou“, kde jsou všechny vystavované předměty popsány,“ sdělil včera František Kadlec, ředitel odboru turistického ruchu.

Návštěvníci se budou muset připravit asi na pětihodinové fronty. „Pro děti jsme zdarma přichystali pracovní sešit, v němž budou plnit úkoly,“ doplnil Kadlec.

Mohou si ale být jisti, že uvidí pravé klenoty. Jejich kopie budou vystaveny ve Starém královském paláci.

#flash|https://g.denik.cz/63/ff/klenoty2.swf|540|480|klenoty2#

Součástí expozice je také nově zrekonstruovaná vitrína od architekta Josefa Gočára. „Zlepšili jsme vnitřní osvětlení, jen sklo vitríny je potažené bezpečnostní fólií, která trochu zmatňuje pohled,“ doplnila Kyzourová.

Ošetření před výstavou

Před tím, než byly korunovační klenoty zasazeny do nově nasvětlené vitríny, zkontroloval je restaurátor Jiří Belda. „Mohu potvrdit, že klenoty jsou v perfektním stavu,“ sdělil večera novinářům zlatník, který se o insignie královské moci stará už více než čtyřicet let a který je rovněž autorem dvou kopií korunovačních klenotů.

Belda včera v noci šperky prohlédl, pak je jemným štětečkem zbavil prachu a nakonec je naleštil. „Kdyby se na zlatu objevila skvrna, tak bych ji odstranil čistým lihem. Jiná péče není absolutně potřeba,“ popsal restaurátor běžnou údržbu, která se provádí opakovaně před výstavami a zabere mu dvě až tři hodiny.

Rozhodne se v jedenáct

K vystaveným skvostům se zájemci dostanou od Starých zámeckých schodů přes Jižní zahrady až ke vchodu do Starého královského paláce. Denně je uvidí asi pět tisíc návštěvníků. O tom, kteří to budou, se rozhodne denně kolem 11.00. V tuto hodinu Správa Pražského hradu uzavře bránu do Jižních zahrad. Pouze ti čekatelé, kteří se do areálu Pražského hradu dostanou před 11.00 hodinou, mohou insignie spatřit.

Výstava je přístupná zdarma a potrvá do 29. dubna.

Novinky na výstavě

• relikviáře a deskové malby, které odedávna patří k nejvzácnějším částem Svatovítského pokladu a které se vystavovaly při korunovacích na oltáři
• zlaté pamětní mince ražené ke korunovaci Ferdinanda V. a jeho choti, které byly po korunovaci rozdávány význačným osobnostem
• korunovační grafiky, které zachycují atmosféru a průběh korunovací
• jeden ze starých tisků s popisem protokolárních náležitostí, jež bylo potřeba při korunovaci dodržovat
• obaly na korunovační klenoty
• transportní truhly a skříňka pro uložení klenotů, které jsou němým svědkem pohnutých osudů korunovačních klenotů na konci18 a v 19. století
• dokumentace interiéru korunní komory, která slouží k uložení korunovačních klenotů od roku 1791

Restaurátor a také autor dvou kopií korunovačních klenotů JiříBelda říká:

Korunu jsem si nikdy zkusit nechtěl

Ani čeští králové neměli korunovační odznaky u sebe tak dlouho, jako to má dovoleno jejich dvorní restaurátor Jiří Belda.

Ačkoli se o klenoty stará už čtyřicet let a vyrobil také dvě sady jejich kopií, nikdy si žádnou z korun nechtěl zkusit.

Z deseti největších safírů a světě jich je na Svatováclavské koruně šest. Jaký kámen je váš nejoblíbenější?

Není to ten největší safír ve spodní části, ale spinel ve vrchní části lilie. Je mnohem menší, ale je to čistý kámen s krásnou barvou.

Jak se kameny a perly udržují?

O kameny není nutné se příliš starat. Mnohem náročnější na údržbu jsou perly, které „stárnou“. Má na ně vliv střídání teplot, na jejich povrchu se pak vytváří šedý povlak. Ale to se těch dvaceti perel na koruně zatím vůbec netýká.

Jste autorem dvou kopií královské koruny. Nechtěl jste si přeci jen jednou z nich vyzkoušet?

Nikdy jsem tu potřebu neměl a ani ji nepocítil. Ani u žádné ze zlacených kopií.

Co je podle vás na koruně tak fascinující?

Je to jednoduchost. Když se podíváte na habsburské koruny, vidíte na nich mnoho zdobených prvků, které celý dojem ruší. To se vám při pohledu na Svatováclavskou korunu nestane.

Jaké zásahy v minulosti bylo nutné udělat?

Originál nevyžaduje příliš mnoho zásahů. V minulosti jsme museli pomocí ryzího zlata ukotvit pohyblivý křížek v horní části koruny. Dále jsme opravovali ozdobný pás navrchu koruny. To byly jediné dvě opravy, které jsme dělali.

Je na koruně zajímavost, o které víte jenom vy?

Návštěvníci možná neuvidí, že ve zlatě jsou navrtané otvory pro ukotvení kamenů. Karel IV. totiž drahokamy pro korunu sbíral na svých cestách a když přivezl hezčí a třeba větší než ten, který na koruně už byl, nechal ho vyměnit. Navrtané otvory tam už zůstaly.