Pražská zoologická zahrada byla v důsledku protiepidemických opatření uzavřena celých 114 dní a jejími branami prošlo pouze 851 623 návštěvníků. Je to o téměř 605 tisíc méně než v roce 2019, který byl se zhruba milionem a půl návštěvníků rekordní. Finanční ztráty atakují hranici 90 milionů Kč.

Loňský rok přinesl ale i pozitivní události a úspěšné projekty. Asi nejradostnějšími okamžiky se stala narození nových pražských mláďat. Ať už se jednalo o dvě jarní sloní slečny Lakunu a Amalee, či orangutaního mládence Pustakawana, který se narodil v listopadu. Do Zoo Praha zároveň také přibylo několik pozoruhodných druhů zvířat z jiných zahrad. Patří mezi ně například rajky volavé, užovka urartská, trnorep somálský, ibis bělolící, trogon límcový či bércoun Petersův. Z nově příchozích jedinců tradičně chovaných druhů zavítala do Prahy mimo jiné samice pandy červené ze Zoo Záhřeb.

Protinožci mají nové bydliště

Zoo Praha dosáhla v minulém roce i světového ocenění, když byl na říjnové Výroční konferenci Světové asociace zoologických zahrad a akvárií vybrán projekt Zoo Praha Návrat divokých koní do finálové čtveřice na udělení vysoce prestižního ocenění WAZA Conservation Award. Právě díky Návratu divokých koní se kůň Převalského postupně přesouvá z červeného na pomyslný zelený seznam a je uváděn jako příklad úspěšného ochranářského úsilí.

V roce 2020 zaznamenala pražská zoo také mimořádný stavební počin. Byla otevřena nová expozice tasmánské a australské fauny – Darwinův kráter. Jejími nejvýznamnějšími obyvateli jsou čtyři ďáblové medvědovití, představuje však také tři tasmánské druhy klokanů (dva z nich v návštěvnicky mimořádně atraktivním průchozím výběhu), ježury, dva druhy hadů a více než desítku ptačích druhů. Nedílnou součástí Darwinova kráteru, pro který byl inspirací stejnojmenný kráter na Tasmánii, je rovněž autentická flóra včetně stromových kapradin rostoucích pod širým nebem.

Zaměstnanci nesložili ruce do klína

Zoologická zahrada je v první řadě o zvířatech a hned potom o všech, kteří je sem chodí obdivovat. Protiepidemická opatření zahradu sice uzavřela, ale zároveň dala mimoděk šanci vzniknout novému projektu. Prozatím alespoň virtuálně, se zoo pootevírá návštěvníkům prostřednictvím stejnojmenného youtubového kanálu Krátce ze zoo, který se rozjel díky jednomu drobnému videu natočenému na začátku jarní uzavírky. Chovatelé pořizují na chytré telefony krátká videa zachycující jejich svěřence i zákulisí zahrady.

V první vlně epidemie byla Zoo Praha uzavřena 45 dnů, ve druhé polovině roku pak 55 dnů. Finanční ztráty vyšplhaly do desítek milionů, zaměstnanci zahrady ale nezůstali sedět se založenýma rukama. Na jaře byl spuštěn fundraisingový projekt Vstupenka na lepší časy a na podzim byl představen projekt Stravenky pro zvířata, kdy online nákupem příslušné stravenky uhradí zájemce jednu krmnou dávku vybraného zvířete a získá certifikát. V souvislosti s tísnivou situací v zoo také zásadně vzrostl zájem o zvířecí adopce a sponzoring.

Pražská zoo v nouzi pomáhá 

I přes vlastní problémy, nezůstala pražská zoo lhostejná k tragédii, která postihla Austrálii na sklonku roku 2019 a trvala až do jara roku následujícího. Vlny požárů postihly jak tamní obyvatele, tak jedinečnou přírodu. Na základě podnětů veřejnosti zřídila Zoo Praha sbírku na pomoc australské fauně. Také díky mediální podpoře České televize se podařilo vybrat neuvěřitelných 23 milionů Kč. Část těchto prostředků byla poskytnuta na léčení zvířat bezprostředně postižených požáry (zejména koalů), část na ochranu ohrožených druhů původní fauny, jejichž situaci požáry ještě zhoršily, či na podporu vybraných chráněných území.

Na konci prosince se ukázalo, že pomoc bližnímu může přinést hodně dobrého. Zaměstnaci australských zoologických zahrad se rozhodli pražským kolegům jejich dobrý skutek oplatit. Uspořádali mezi sebou originální sbírku na jejímž konci se sešlo sedm tisíc australských dolarů, což je v přepočtu zhruba 110 tisíc korun.