"V reálu by to mělo probíhat tak, že testovaný odplivne vzorek slin, který pečovatel odnese v bezpečném obalu do mobilní laboratoře v podobě vozu zaparkovaného před budovou. Výsledek je známý do tří hodin, zatímco v případě PCR to většinou trvá minimálně den," přiblížila Milena Johnová (Praha sobě).

Podle radní Johnové by měl nový typ testování posílit ochranu zařízení pro seniory před infekčními chorobami.

"Je to preventivní nástroj, který bude aplikovaný u lidí bez příznaků. Nejen u klientů, ale také zaměstnanců. V jejich případě to považuji za obzvlášť praktické. V kombinaci s nošením roušek či respirátorů tyto rychlé testy zvýší celkovou bezpečnost domovů pro seniory a podobných zařízení,“ zdůraznila členka „pražské vlády“. Ta uvolnila 360 tisíc korun na zkušební provoz nového způsobu testování v domovech na Chodově a v Praze 6.

O praktické vyzkoušení metody LAMP, která už je ve světě klinicky prověřená jako slušně spolehlivá, se postará Přírodovědecká fakulta UK
a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Výtěry poběží dále

Magistrát už v polovině května uzavřel smlouvu s Univerzitou Karlovou o společném zajištění dobrovolných testů pro zaměstnance pobytových zařízení sociálních služeb metodou PCR, která se provádí výtěrem z nosohltanu.

Město má podle kontraktu platit 1300 korun za každý test, který zařídí Katedra genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty. Za provedení úkonu na úrovni, či dokonce pod úrovní "výrobních nákladů" může univerzita odebrané vzorky využívat k dalšímu výzkumu a vývoji.

Společná iniciativa města a univerzity reaguje na trvající epidemiologickou hrozbu globálního rozměru. Program má vést ke včasnému odhalení infikovaných a zároveň bezpříznakových osob mezi zaměstnanci pobytových služeb, k jejich včasné izolaci a tím také k minimalizaci rizika přenosu nákazy od personálu na klienty.

"I když se nyní rozvolňují epidemiologická opatření, testování stále zůstává základní nutností v boji s nemocí covid-19. Předpokládáme, že tato potřeba potrvá několik měsíců," uvádí k tématu na webu Biologické centrum Akademie věd, které se na testování pracovníků sociálních služeb také podílí.

Podle Mileny Johnové se budou oba projekty, navzdory odlišným metodám testování, doplňovat.