Podle některých zahraničních studií pacienti, u nichž byl diagnostikován covid, vylučují ve stolici RNA koronaviru, i když nemají žádné příznaky nemoci. Čeští vědci z různých ústavů už v létě 2020 provedli pokus, při němž sledovali přes třicet čístíren odpadních vod po celé republice. Pozitivních případů však tehdy nebylo tolik jako na podzim a na začátku roku 2021. VŠCHT Praha spolu s PVK proto pokračují v projektu, který započal v červenci a je financován z grantu Technologické agentury ČR.

„Nová metoda je zcela nezávislá na ochotě nakažených podstoupit klinické testování, je výrazně levnější a umožňuje sledovat také šíření nových mutací,“ představil novinku na konci března Tomáš Mrázek, mluvčí městské společnosti PVK.

Pilotní monitoring byl podle Mrázka zaměřen na sídliště, vilovou zástavbu, centrum Prahy, vysokoškolské koleje nebo Letiště Václava Havla, obchodní centra i nemocnice. Nyní probíhá odběr vzorků v dalších lokalitách pražské kanalizace dvakrát až třikrát týdně. Pracovníci PVK vytáhnou takzvaný vzorkovač ze stoky a vzorek se přelije do připravených vzorkovnic, které jsou odváženy do laboratoří VŠCHT Praha na další analýzu.

„Výsledky ukazují, že především v obytných oblastech data z odpadních vod velmi dobře korelují s epidemickou situací. V řadě případů byly nárůsty počtů kopií virové RNA pozorovány s předstihem jednoho až dvou týdnů oproti datům z klinických testů,“ uvedl docent Jan Bartáček z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze s tím, že nová metoda zatím nezkoumá šíření nových mutací koronaviru, ale projekt lze snadno rozšířit.

Určení ohniska nákazy s předstihem

Výzkumníci doufají, že jejich projekt (jehož inspirací bylo hlavně Nizozemsko) pomůže v boji politiků a zdravotníků i dalších expertů proti covid-19. Praha je v současné době podle protiepidemického systému (PES), který zavedlo ministerstvo zdravotnictví pod vedením Jana Blatného (za ANO) a kterým se už nikdo neřídí, s 39 body na druhém stupni rizika. Při využítí nových vědeckých poznatků by (snad) šlo s předstihem odhalovat nová ohniska nákazy a indentifikovat rizikové oblasti včetně zdravotnických zařízení.

Podívejte se, co by v Praze platilo podle PES

Sami autoři však upozornili na problematická místa projektu – množství virové RNA produkované jednotlivými pacienty se může lišit až o několik řádů a publikované studie se neshodnou ani na době, kdy je možné detekovat SARS-CoV-2 ve stolici. Rozmezí se pohybuje mezi 14 až 21 dny, někde se však uvádí až měsíc. Přesto také předběžné výsledky zkoumání opadních vod v Praze ukazují, že takto získaná data mohou být epidemiologicky velmi cenná.

V polovině března dokonce Evropská komise členským státům doporučila, aby nejpozději od října 2021 zahájily systematický sběr dat o koronaviru právě ze splaškových vod. Česko zatím však má jen „kapku“, která zatím nemůže i díky omezeným univerzitním kapacitám nahradit testování PCR metodou ani nejrůznější antigenní testy.

Proto se vědci obrátili s žádostí o podporu na pražskou hygienickou stanici i Státní zdravotní ústav. Pak by tento epidemiologický výzkum mohl posloužit ke stanovení krizových opatření cílených na konkrétní území zasažené koronavirovou nákazou. A lidé by třeba nemuseli strádat během plošných „lockdownů“.