ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

Jak je Praha připravená na případný strmější nárůst případů koronaviru?
Pro chod města je nezbytné zajistit v jakékoliv situaci pět základních potřeb, kterým říkám velká pětka. Jsou to dodávky energií a vody, zásobování, lékařská péče a veřejný pořádek. Ve všech společnostech, které zajišťují energetiku nebo svoz odpadu, aktivovali krizové plány a schází se tam krizové štáby, které ty plány pravidelně aktualizují. Pravidelně nám reportují o stavu svých zaměstnanců, nových opatřeních a podobně. Jednotlivé subjekty upravily své režimy. Třeba specializovaní technici ze spalovny teď nechodí domů, ale zůstávají v práci delší dobu, protože spalovna musí zůstat funkční. Ohledně zásobování se radíme se Svazem obchodu a cestovního ruchu. Řešíme i to, do jaké míry jsme jako stát soběstační. Před měsícem jsme si také nedokázali představit, že se zavřou hranice s Německem nebo že k nám nepustí žádnou roušku. Aniž bych chtěl strašit, tak za měsíc k nám musí pustit ani žádné potraviny. Česko na tom naštěstí není nějak tragicky.

Zmínil jste i zdravotní péči. Tu ale nemá vedení Prahy příliš pod kontrolou, protože všechny velké nemocnice jsou státní. Co tedy řešíte?
Hlavně monitorujeme to, co se děje. Víme například, že by v metropoli mělo být celkem 280 lůžek s plicní ventilací. Další vám nikdo v této situaci nedodá. Připravujeme také náhradní budovy, které by mohly sloužit v nouzi jako zdravotnická zařízení. Uvolnit by se mohly například nějaké pavilóny v bohnické léčebně. Takové scénáře existují. Pokud jde o udržení veřejného pořádku, tak součástí pražského krizového štábu jsou zástupci všech bezpečnostních složek včetně celníků. Ti nám pomáhají urychlit dodržování pravidel. Zkontrolovali třeba, jestli je vše zavřené v tržnici Sapa. Dali nám též k dispozici zabavený líh, ze kterého vyrábíme dezinfekční prostředky. Pomáhají i s urychleným proclením některých zásilek.

„Osobně mi přijde nehorázné, že pražský primátor není součástí ústředního krizového štábu.“

Infekce koronaviru pronikla i mezi osazenstvo hasičské stanice v Krči. Je pražský sbor hasičů v personálním ohrožení?
Naštěstí ho to zatím nijak neparalyzuje. V Praze máme také 35 zásahových jednotek sboru dobrovolných hasičů. Jsou to organizační jednotky městských hasičů. Jde o celkem šest stovek lidí, kteří jsou od minulého týdne v plné a stálé pohotovosti. Všichni tito lidé jsou k dispozici pro případ, když by se situace u profesionálů zhoršila.

Dá se říct, kolik lidí řádově město potřebuje pro zajištění základních funkcí a služeb?
Obecně to nelze určit. Například když by se přestaly svážet odpadky nebo se zastavila MHD, tak můžete rovnou odečíst několik tisíc pracovníků. Personální potřeby je třeba vždy vztahovat ke konkrétní situaci, která se neustále vyvíjí. Zaregistroval jsem, že nás nějaké masmédium v USA vyhlásilo nejpřipravenější zemí na koronavirus. „Krizaři“ jsou v Česku vycvičení už od dob komunismu. V Praze máme díky povodním skvělý krizový systém. Přímo na magistrátu máme skvělé nové operační středisko za 50 milionů korun. Problém je jen ten, že bojujeme s neviditelným nepřítelem, který samozřejmě napadá i lidi, které potřebujeme pro chod města.

 

Kdy by měla začít fungovat tři nová „testovací místa“ pro lidi s podezřením na nákazu koronavirem?
Pevně doufám, že už tento týden. My jako krizový štáb metropole jsme chtěli, aby byl navýšen počet těchto míst. Je to ale primárně zdravotnická záležitost. Město může dát maximální součinnost - postavit stany a umístit v nich lidi, kteří budou dohlížet na určitý režim. Na hygienicích je ale právě dovybavení těchto stanic zdravotnickým materiálem a nastavení toho, jak to má fungovat. Každého potenciálního zájemce o otestování zajímá kam má přijít, jakým způsobem bude testovaný a kdy se dozví výsledek. Nechci to spustit, dokud nebudeme schopní na tyto otázky zcela odpovědět.

Co tedy otevření odběrových stanovišť stojí nebo stálo v cestě?
Koncem minulého týdne ještě nebyl dostatek zkoušecích sad. Nejasnosti panovaly i kolem toho, kdo by měl test podstupovat. Měli by to být pouze lidé, kteří budou mít žádanku od praktického lékaře nebo od hygieniků. Když jim ale zavoláte s tím, že máte příznaky, tak vás většinou rovnou pošlou na testy. Žádanky jsou nicméně zapotřebí jako doklady pro pojišťovny, protože jsme se dohodli, že to bude pro všechny bezplatné. Řešením by mohly být elektronické žádanky, které snad stát povolí. Vše komplikuje i GDPR, protože výsledek, přinejmenším pozitivní, by měl sdělovat lékař, který vám dal žádanku. Teď už to každopádně vypadá, že se systém vyladí. 

Kde přesně ta nová místa vznikají?
Jedno bude v areálu Vinohradské nemocnice, která má vše ve své režii. Ve Žlutých lázních nám zase pomohla armáda, která staví odběrové místo „na klíč“. A na holešovickém výstavišti má většinu práce na starosti městská poliklinika. S personálním zajištěním by problém být neměl. Hygienický stanice zajistila mediky, kteří budou odběry provádět. Na hygieniky se nezlobím, protože jsou teď opravdu zahlcení úkoly. Jen jsme jim řekli, že nechci něco, co by fungovalo jen na půl a z čeho by pak byli lidé akorát naštvaní.

Jak úspěšné je zatím městem iniciované zapojení dobrovolníků a společností dovážejících jídlo do pomoci seniorům, kteří by neměli kvůli většímu riziku nákazy vycházet z domu?
Zřídili jsme poměrně robustní systém pomoci, která už dnes není určená jen seniorům, kterých je v Praze téměř čtvrt milionu, ale všem, kdo ji potřebují. Ve finále může jít o zásadní příspěvek k pomoci všem Pražanům. Nezdravotnickou linku, přes kterou lze pomoc získat, obsluhuje denně šedesát operátorů a dostupná je z víc než devadesáti procent. Operátoři hovory rozčleňují. Kdo potřebuje nákup, hotové jídlo nebo volně prodejné léky, za ním dorazí zásilková služba. Začali jsme v této spolupráci nabízet cenově příznivé balíčky základních potravin, s nimiž ale všichni nejsou spokojení. Když někdo potřebuje třeba jen chléb, máslo a mléko, tak mu ho donese dobrovolník. Těch už se zaregistrovaly tisíce a u stanů Červeného kříže před magistrátem zatím dokončily registraci stovky.

Dobrovolníkem se může kdokoliv stát v podstatě okamžitě?
Ano. Všechny potřebné informace pro zájemce jsou na webové stránce pomahamepraze.cz, kde je třeba se nejprve zaregistrovat. Každý zájemce pak dostane na Mariánském náměstí krátké školení v podobě manuálu, průkazku a balíček s rouškou, rukavicemi a hygienickým gelem. Následně je nový dobrovolník zanesen do lokalizačního systému. To znamená, že když identifikujeme nějakou žádost o pomoc, tak se odešle zpráva nejbližšímu dobrovolníkovi, který za zájemcem zajde a pomůže mu. Kromě menších nákupů zařizují dobrovolníci také například léky na recept, venčení psů nebo maličkosti typu zalití květin, což je pro někoho důležité.Třetí kategorií je psychosociální pomoc, kterou vyřizují odborníci z organizace Život 90. A zájem o všechny tyto služby je velký. Za první týden obsloužila zmíněná telefonní linka několik tisíc lidí. Rozšiřuje se také nabídka služeb. Hlásí se další poskytovatelé a my je postupně přibalujeme do systému.

Jste spokojen s komunikací ohledně této krize ze strany státu?
Informace dostáváme až ve chvíli, kdy je tisková konference. My jsme v tomto úplně odříznutí od světa. Osobně mi přijde nehorázné, že pražský primátor není součástí ústředního krizového štábu. Už jsme oficiálně vyzvali, aby se toto změnilo. A kritika vůči státu je podle mě namístě i kvůli chybějícím ochranným pomůckám. My jsme je nakoupili pro městskou policii ve chvíli, kdy se začal problém rýsovat. Stát ale asi vsadil na to, že to dobře dopadne. Tuto sobotu pak přišlo 53 tisíc respirátorů, které jsme rozdělili pouze zdravotníkům. To znamená na polikliniky, praktikům, zubařům a dalším, aby měli zásoby aspoň na týden. Podle propočtů jsme měli o víkendu od státu dostat čtvrt milionu roušek nebo respirátorů. Teď dorazila větší zásilka z Číny, zase může trvat několik dnů, než se to rozdělí. Já ale potřebuji ochranu alespoň pro úředníky, kteří zůstali v práci a jsou na přepážkách. Slíbil jsem také radnicím městských částí alespoň dva a půl tisíce roušek pro jejich úředníky a den před dalším úředním dnem jsem je zkrátka ještě neměl. Snažíme se pochopitelně i svými vlastními silami a rozpočty koupit, co se dá.

Jak to vypadá s objednávkami za víc než sto milionů korun, které jste avizovali minulý týden na zastupitelstvu?
Reálné jsou tento týden dodávky z Turecka, Jihoafrické republiky a Číny. Není to ale snadné, situace se neustále mění. Například z Turecka je vývoz tohoto materiálu zákonem de facto zakázaný, ačkoliv prezident Erdogan na něm má vlastní podnikatelský zájem. Turci navíc požadují platbu předem, já ale nehodlám riskovat zaplatit sto milionů korun za něco, co nemusí přijít. Řešení je každopádně především na straně státu. V ideální situaci by měli mít všichni zdravotníci a všechny profese klíčové pro chod města zásobu respirátorů a všichni další obyvatelé roušky. Ty by měly podle mě být rozdávány zdarma. Očekávám, že nedostatek na trhu skončí do dvou týdnů, protože výroba ve světě už jede na plné obrátky. Pak to bude jen o dopravě a o tom, kdo dostane zboží dříve.

Koronavirus v Česku