Pozůstalé k rakvím obětí koronaviru pouštíme neradi, říká pracovník krematoria

Máte nyní v souvislosti s koronavirem více práce?
I když je nyní více úmrtí kvůli koronaviru, tak se pohybujeme v nastaveném limitu. V krematoriu ve Strašnicích je to 30 žehů denně a v Motole 20. Fungujeme nyní ve dvousměnném provozu, v Motole mají jednu dvanáctihodinovou směnu. Do limitu se vejdeme pohodlně.

A kdyby vás požádali o pomoc z jiného kraje?
To je samozřejmě možné, musí to jít ale přes ústřední krizový štáb. Tam se denně hlásí počty a případné převozy zařizují tam.

Mohou se lidé se svým příbuzným, který zemřel s covidem, rozloučit u rakve?
Pouštíme je tam neradi. Musí se před tím udělat zvláštní úprava těla, která obsahuje důkladné dezinfikování. Když chtějí do rakve něco dát, mohou, ale je lepší, když to tam za ně položí náš pracovník.

Krematoria v Praze i přes covid stíhají. Ale spalovači mrtvol se nesmí nakazit

Lze člověka, který zemřel s covidem, pohřbít klasicky do země?
Téměř všechna covidová úmrtí přicházejí z nemocnic a jejich rakve jsou označené s doporučením neotevírat. Problém je v tom, že zdravotnictví nám tyto zemřelé předává v plastovém vaku, do země by ale měli jít bez něj, nebo ve vaku, který je rozložitelný. Nedostane se totiž k němu vzduch a doba, za kterou se tělo rozloží, se protáhne klidně až na sto let. Před uložením do země se proto musí vak otevřít. Je to komplikovanější, vždy se ale snažíme ctít přání příbuzných.

Museli jste kvůli vládním opatřením omezit obřady?
Když lidé chtějí a je to významný pohřeb, tak jej uděláme ve velké síni. Nyní je ale více vytížená malá síň, jelikož velká by s pár lidmi působila prázdným dojmem. Pohřbů s obřady je nyní málo, v malé obřadní síni jich za den proběhlo šest. Obvykle to bývá osm až deset. Pozůstalí si častěji objednají pohřeb bez obřadu a sejdou se pak až venku u ukládání urny.

Pohřbívá se v Praze ještě klasicky do země?
V Praze je 90 až 97 procent pohřbů kremačních. Má to své důvody, řada lidí nemá hrob a nechce si na něj zřizovat nájemní smlouvu. Kdysi bylo spálení těla zemřelého běžné pouze v Indii, Číně a dalších asijských zemích, jejich víra ani jiný způsob pohřbu neuznává. Nyní je to běžné i u nás. Průměrný počet pohřbů v rakvi se tak na našich 32 pražských hřbitovech dlouhodobě pohybuje okolo 400 ročně.

Krematoria jsou plná. Těla se budou vozit mezi regiony, uvedl Hamáček

Dá se vůbec v zimě pohřbívat do země?
Hlína se nechá rozehřát, v posledních letech nepromrzá do větší hloubky než tři čtvrtě metru. Například v Norsku používají přístroje s žárovými hořáky na plyn. Dříve, když bývaly tuhé zimy, to ale býval problém. Například na Šumavě měli umrlčí prkna, na která zesnulého položili a s pohřbem počkali do jara. Hřbitovy bývaly pod sněhem a nikdo tam ani nechodil.

Máte nyní dostatek pracovníků?
Fungujeme v plném stavu, může se ale stát, že někdo odejde. Profese aranžérů a obsluhy katafalku je nahraditelná. Horší je to u pracovníka kremačního zařízení, ten musí mít zkoušky na plynové zařízení a komisní zkoušky pro dané kremační zařízení.

Jak probíhá proces kremace?
Pec je řízena počítačem, nastaví se stupeň podle váhy zemřelého. Pak už si počítač sám koriguje teplotu a přísun vzduchu. Teplotu obstarává plynový hořák. Aby došlo k dokonalému prohoření spalin, je zapotřebí 850 °C. Hlídá se tmavost kouře a pevné částice, které se musí zlikvidovat. Ke konci procesu teplota někdy vystoupá až na 900 stupňů, to se pak musí prostor vychladit pod 800 stupňů, teprve potom počítač dovolí zavézt dalšího zemřelého. U běžného těla trvá celý proces zhruba 70 minut. Musí dojít k demineralizaci kostí, aby je mohl kremulátor, což je kulový mlýn, následně rozdrtit.

Existují nějaké modernější způsoby ukládání těla?
Ve Švédsku zkoušeli takzvanou kryonizaci. Tělo zmrazili tekutým dusíkem na minus 200 stupňů, čímž došlo k vymrznutí vody v těle. Poté jej ohřáli a díky rázové vlně se tělo rozpadlo na hmotu připomínající popel o hmotnosti asi 30 kg. Používat by se dala jako například výživa květin. Nicméně se od toho odstoupilo. V USA je legální rozpuštění těla v louhu. Měkké části se úplně rozpustí. Zůstanou jen kosti, které dají samostatně do rakve. Kapalinu pak neutralizují a vypustí do kanalizace. V Evropě to ale není povolené.

Na kolik nyní vyjde pohřeb?
Nejlevnější je kolem 15 tisíc korun bez obřadu. Činnost pohřební služby představuje kolem pěti tisíc, záleží na objednaných úkonech a dopravě. Dále na tom, co si pozůstalí objednají, jakou chtějí rakev, květinové dary a jaké parte. Platí se i za uložení zemřelých, nemocnice si účtují za uložení už po 48 hodinách. I jednoduchý pohřeb s obřadem se může dostat na 40 tisíc.