Inspektorky prodejci vytkli pouze drobnosti, které se vyřešily domluvou. Stánku nefungoval přívod teplé vody, což není při prodeji balených potravin nezbytnost, a na sýry v ledničce pod průhledným skleněným pultem dopadalo ostré polední slunce.

Po upozornění od úřední návštěvy přispěchal správce trhu se slunečníkem, který pult zastínil. „Kontrolu jsem zažil poprvé. Měli jsme z toho s kolegou docela trému, ale zvládli jsme to. To oslunění sýrů nám zkrátka nedošlo, ale potraviny byly beztak zcela v pořádku. V horní lednici většinou zůstávají tak čtvrt hodiny než se prodají. Následně je doplníme sýry z dolní lednice, kde je teplota blízká nule,“ vysvětlil Domenico Farina, vedoucí společnosti.

Prodejci ještě musí inspektorkám bezodkladně poslat dodací listy od nabízených mléčných výrobků.

To samé platí pro stánek s medem, který prošel kontrolou vzápětí a také bez vážnějších problémů. „Odebrali jsme vzorek medu, který posíláme do laboratoře. Tam se prověří jeho smyslové vlastnosti, fyzikální a chemické parametry jako je stáří, aktivita enzymů, možné falšování v podobě doslazování apod.,“ konstatovala Kateřina Březinová, ředitelka odboru veterinární hygieny MVS v Praze.

Třetina kontrol skončila pokutou

V prvním pololetí letošního roku uskutečnila MVS na farmářských trzích v Praze 44 kontrol. Závady končící pokutou odhalila v plné třetině případů. To je více než loni a podstatně více oproti celostátnímu průměru. Na rozdíl od jiných regionů v Praze podíl „hříšníků“ neklesá. Respektive klesl jen dočasně během pandemie, kdy nebyly kontroly z hygienických důvodů tak důsledné jako „v běžných časech“.

Vysvětlení není podle úředníků veterinární správy jen jedno. Roli prý může hrát menší zkušenost drobných prodejců v oboru potravinářství, větší fluktuace prodejců ve srovnání s běžnými „kamennými“ provozovnami, nedostatečná reakce na vnější podmínky (zejména počasí), v některých případech i třeba neznalost podmínek prodeje… Výjimečnost Prahy v tomto ohledu pak může vyplývat z faktu, že je v metropoli nejvíce prodejců, kteří navíc nejvíce „fluktuují“, a zdejší prostředí je mnohem více „anonymní“ než v menších městech.

Obvyklé pokuty se pohybují ve výši tisíců až nižších desetitisíců korun. Nejvyšší letos vyměřená částka je zatím 60 tisíc korun a padla za výrazné nedodržení teplot, chybějící značení a hrubě nevyhovující skladování.

Výše pokuty je vždy závislá na závažnosti prohřešku, době jeho trvání a dopadu na zdraví spotřebitele. Nejčastějším problémem je nedodržení požadavků na teplotu. V případě podezření z něj následuje otevření výrobku, kontrolní měření teploty v jeho jádře, a pokud se prohřešek potvrdí, automatická pokuta.

Zboží na trzích by mělo být dostatečně chráněno správnou manipulací před znečištěním a výkyvy počasí. „Nejvíce by zákazníci měli sledovat nejrizikovější produkty, což je na farmářských trzích konkrétně kuřecí maso či rybí produkty. Tam by měly zůstat teploty opravdu minimální – u kuřecího do 4 stupňů, u ryb blízko teploty tajícího ledu,“ uzavřela Kateřina Březinová, ředitelka odboru veterinární hygieny MVS v Praze.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.