Mohutná bílá budova, která na přelomu 70. a 80. let minulého století vyrostla na hraně Nuselského údolí, obyvatelům Prahy k srdci nikdy nepřirostla. Není se ale příliš čemu divit. Palác kultury, který 2. dubna 1981 otevřel prezident Gustáv Husák, totiž zrovna neoplývá krásou. Jako první akci, navíc jen pár dní po slavnostním přestřihnutí pásky, přivítal XVI. sjezd vládnoucí komunistické strany, která tehdy slavila 60. výročí založení.

„Praha dostává… kulturní stánek takové krásy a velikosti, jakých je jen málo v Evropě i na celém světě,“ řekl při otevření šéf pražských komunistů Antonín Kapek. Dobový tisk zase psal o „symbolu socialistické Prahy“. Pražané brali taková prohlášení s rezervou a budova dostala nelichotivou přezdívku „Lidojem“, v lepším případě se jí říkalo „Pakul“. Na druhou stranu neváhalo 110 tisíc zvědavců v půli dubna 1981 čekat hodinové fronty, aby si mohli novinku pražského panoramatu prohlédnout i zevnitř.

Kopie obdobné stavby

Co se tam taky dělo
1981 – otevření
1982 – zahajovací koncert festivalu Pražské jaro
1987 – projev druhého nejmocnějšího muže světa, představitele Sovětského svazu Michaila Gorbačova
1990 – zázemí pro několik set novinářů při prvních svobodných volbách
1995–1998 – první uvedení muzikálu Dracula
2000 – výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky (MMF)
2002 – summit Severoatlantické aliance (NATO)
2009 – předsednictví Rady EU
2016 – konference OSN o bydlení a udržitelném rozvoji měst (Evropský HABITAT)

Z architektonického hlediska není dnešní Kongresové centrum ničím výjimečné, podle odborníku je to vlastně kopie obdobné stavby, která vyrostla v polovině 60. let v západoněmeckém Hamburku. To připustil také jeden z autorů paláce Jaroslav Trávníček, který před lety řekl, že se s kolegy vědomě drželi osvědčených postupů. „Bůhvíjaký výplod architektury to není, ale ať mi nikdo neříká, že je to špatná koncepce,“ bránil také Trávníček své dílo.

Návrh z Vojenského projektového ústavu (VPÚ), podle kterého se stavělo, přitom původně komise nevybrala. Přednost zprvu dostala práce Projektového ústavu hlavního města Prahy. „Jenže naše vítězství se nepředpokládalo, a tak se uspořádala další kola,“ vzpomínal architekt Jan Bočan. „Abychom nevyhráli, musel nakonec odstoupit předseda poroty,“ řekl architekt, který byl podepsán například pod projekty ambasád v Londýně a Stockholmu.

Důvody pro ovlivnění tehdejší soutěže je možné hledat nejspíše v politice. „Vojáci byli pro stranu přijatelnější. Automaticky se předpokládalo, že tvůrci Paláce kultury dostanou cenu Klementa Gottwalda, a my jsme ani nebyli ve straně. Bez toho to tenkrát nešlo…,“ povzdechl si také Bočan. Zároveň ale dodal, že vynucené pokračování soutěže mělo i přes předem očekávatelný výsledek také pozitivní dopady, protože přimělo autory z VPÚ ke zlepšení jejich návrhu.

Stavba trvala pět let

Budova začala na okraji Nuselského údolí vyrůstat v roce 1976 – hotová byla tedy za pět let. Sjezdy komunistické strany, pro které byl hlavně určen, ale nakonec Palác kultury hostil jen dva a po roce 1989 se složitě hledalo jeho další uplatnění. Několik let v části paláce (v roce 1995 přejmenovaného na Kongresové centrum Praha; KCP) sídlila televize Prima, v přízemí byla dokonce prodejna automobilů a v hlavním sále se hrál muzikál Dracula.

Výrazným impulzem se pro budovu nakonec stalo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které hostila v září 2000 a před nímž prošla modernizací. O dva roky později pak v prostorách určených pro komunistické vládce Československa jednali také nejvyšší představitelé Severoatlantické aliance. Přestavba z konce 90. let, která přišla na tři miliardy korun, ale dlouho tížila hospodaření KCP.

Místo, které ponížilo Pluto

Někdejší Palác kultury se ale nestal mrtvou budovou, pravidelně hostil a pokud koronavirus dovolí zase bude hostit nejrůznější kongresy, v jeho sálech se pořádají i kulturní představení. Zrekonstruovaný Kongresový sál se dokonce může rovnat nejlepším koncertním síním světa. Přesto se občas objeví hlasy volající po zbourání mohutné budovy, před třinácti lety se dokonce ve vzrušené debatě kolem Kaplického návrhu nové budovy Národní knihovny objevil nápad přestavět na knihovnu raději Kongresové centrum.

V roce 2006 se právě v Kongresovém centru Praha konalo valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie. Dva a půl tisíce vědců z celého světa na této akci odhlasovalo degradaci tehdejší planety Pluto a její vyloučení z planet sluneční soustavy.

Kulturní a společenské akce byly vždy důležitým pilířem aktivit rozlehlého centra. V posledním roce je utlumila koronavirová pandemie, ale majitel, kterým je už řadu let hlavní město, a management chtějí na tradici navázat.

Umění i očkování

Pod novou značkou KCP Art postupně představuje Kongresové centrum novinky. Nejbližší akcí KCP Art bude retrospektivní výstava k oslavě 40. výročí KCP, která bude probíhat v prostorách centra od července až do září letošního roku. V rámci oslav KCP plánuje uspořádat dvoutýdenní open air festival Divadelní léto. Na Severní terase centra budou od 13. do 31. července probíhat divadelní představení a koncerty. Na své si přijdou příznivci činohry, muzikálu, vážné i populární hudby.

S ohledem na současnou složitou situaci zatím podle vedení centra nelze zveřejnit konkrétní program, plány KCP však mimo jiné zahrnují i veřejné prohlídky více než 200 uměleckých děl vystavených v interiérech budovy včetně originálních skleněných plastik a svítidel.

K oživení exteriérů a okolních teras kongresového centra by měla přispět platforma Art District Vyšehrad. Ta bude podporovat spolupráci firem, kulturních a vzdělávacích institucí působcích v okolí Vyšehradu s cílem obohatit komunitní život v této části Prahy. „Věříme, že KCP Art i Art District Vyšehrad nám pomohou vrátit do KCP ducha paláce kultury. Díky komerčním a kongresovým aktivitám se nám podařilo KCP postupně přeměnit v moderní a ekonomicky stabilní subjekt, ale tato unikátní budova by měla především sloužit lidem a přinášet jim radost a kulturní obohacení,“ řekla generální ředitelka KCP Lenka Žlebková.

Než okolnosti dovolí, bude budova zapojena do boje proti nemoci covid-19. Zrovna v těchto dnech zde skončil pilotní provoz Metropolitního očkovacího centra a 6. dubna bude zahájen oficiální provoz. Očkovací centrum je koncipováno tak, aby mělo denní kapacitu až 1 tisíc naočkovaných lidí.