Rtuť na teploměrech každým rokem stoupá stále výše. Od roku 1960 se v Praze oteplilo o více než 10 stupňů Celsia. Aby léta v metropoli nebyla svými horky pro obyvatele tak zmáhající, připravuje magistrát strategický plán, jak se klimatickým změnám přizpůsobit.

Členové svazu zahrádkářů vytipují místa pro novou zahrádkářskou kolonii 

Hotový by mohl být už v polovině letošního roku. V něm mají být konkrétní doporučení, jak bojovat s vysokými teplotami, které jsou kvůli všudypřítomnému betonu a asfaltu výraznější než v přírodě. Některá z připravovaných opatření zjistil Pražský deník už nyní.

„Ráda bych, aby členové svazu zahrádkářů vytipovali v Praze území, kde by mohla vzniknout nová zahrádkářská kolonie," řekla náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení). Zároveň si mají členové svazu zkontrolovat, zda připravovaný Metropolitní plán současné osady nenaruší.

Zeleninu si Pražané vypěstují i na ostrovech 

Pěstování by si ale měli užít i lidé, kteří bydlí v centru města, kde už není na osady místo. Připravovaný adaptační plán počítá s podporou komunitních zahrad míst, kde si lidé společně pěstují zeleninu. Nově by se truhlíky či pytle s hlínou měly objevit poblíž Masarykova nádraží v Hybernské ulici. Prázdný dům tam má od města pronajatý Univerzita Karlova. Právě na jeho dvoře by měla vzniknout komunitní zahrada.

„Další by měly vznikat i na ostatních pozemcích města. Vhodná by byla Štvanice, Rohanský ostrov a Palmovka. Místa pro pěstování lze rychle vytvořit i odstranit, takže by nebránila v případném rozvoji daných lokalit," uvedla Kolínská.

Z polí se stávají lesy 

Komunitní zahrady však nejsou nejvýraznějším řešením, které by dramaticky zvrátilo zvyšující teploty v centru. Větší důraz by mělo město klást na zeleň v ulicích i na střechách budov. Zároveň je v plánu dělat nové retenční nádrže, do nichž by stékala voda při prudkých přívalových deštích, čímž se předejde zvedání hladin potoků a řeky.

Na druhé straně by se voda měla dostat i k samotným Pražanům, a to v podobě vodních prvků v ulicích. „Jde o rozstřikovače a fontánky, které zpříjemní lidem pobyt ve městě," sdělila radní pro životní prostředí Jana Plamínková (STAN). Některé fontány či kašny na náměstích by podle ní mohly být v Praze natrvalo.

Vzniknout mají i nové rybníky. Letos jeden V Lipinách na dolním konci Modřanské rokle, druhý v Bohnickém údolí. „Dlouhodobě pak máme také snahu o odstranění zatrubněných částí potoků," dodala Plamínková. Připravovaný strategický plán také navrhuje měnit ornou půdu na louky nebo lesy. Za posledních pět let bylo v rámci systematického ozeleňování Prahy převedeno na převážně lesní zeleň 61,35 hektaru.