Konec skládek. Praha všechny odpadky spálí

Vyplývá to z textu již schváleného plánu odpadového hospodářství hlavního města Prahy do roku 2025, který má redakce Dotyku Byznys k dispozici.

Praha - stejně jako většina krajů - tak vyslyšela volání ministerstva životní rozvoj, které pod vedením Richarda Brabce usiluje o přesměrování nevytříděného komunálního odpadu ze skládek do spaloven. Otázkou je, zda nová zařízení budou mít dost paliva.

V příštím desetiletí proto může vypuknout „odpadová válka" mezi hlavním městem a Středočeským krajem, který počítá s výstavbou velkokapacitní spalovny s kapacitou 400 tisíc tun ročně v areálu mělnické elektrárny.

Revoluce na trhu s odpady má přijít v roce 2024, od kdy chce ministerstvo životního prostředí zakázat skládkování komunálního odpadu. Přitom ještě v předminulém roce skončila v Česku na skládkách polovina z celkového množství.

Časovaná ekologická bomba 

Podle vyjádření ministerstva je skládkování v 21. století přežitek. „Navíc jsou skládky časovanou ekologickou bombou. Negativně přispívají ke klimatickým změnám a za třicet nebo čtyřicet let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy i podzemních vod," tvrdí ředitel odboru odpadů na MŽP Jaromír Manhart.

Proti ministerským plánům se však vytvořila početná skupina odpůrců, do které patří jak ekologické organizace, tak i odpadářské společnosti a podniky zabývající se recyklací použitých materiálů. Podle odpůrců je i spalování odpadů přežitek a stát by měl usilovat o co nejvyšší podíl recyklace opětovně použitelných materiálů z popelnic a kontejnerů.

Malešická spalovna loni zpracovala celkem 314 tisíc tun odpadu, zároveň se tam ale vyrobilo teplo a světlo pro 20 tisíc pražských domácností. Právě domácnosti v hlavním městě za rok vyprodukují 247 tisíc tun směsného komunálního odpadu, z toho v Malešicích skončí 243 597 tun a na skládky putuje 3637 tun.

Špatné nakládání s bioodpadem

Podle spoluzakladatelky spolku Kokoza Lucie Matouškové, která se zabývá kompostováním a pěstováním ve městě, je v této otázce aktuálně největším nedostatkem nakládání s bioodpadem. „Místo toho, aby se lépe využil, zbytečně se hází do směsného odpadu. Až čtyřicet procent z objemu našeho odpadkového koše tvoří bioodpad," tvrdí.

Matoušková by proto uvítala plošné řešení ve formě dostatečného množství kontejnerů na bioodpad, zároveň by prý mělo město více podporovat domácí a komunitní kompostování.

Ve spolupráci s týdeníkem Byznys Dotyk

Čtěte také: Desítky hasičů a vrtulník likvidovaly požár skládky u Čáslavi