Klárov, Štvanice, Těšnov nebo Lannova ulice u nábřeží Ludvíka Svobody. V těchto a dalších nejméně dvaceti lokalitách měla v minulosti vzniknout nová budova filharmonie. Zatím poslední varianta nabízí využití léta zanedbaného prostoru v okolí metra Vltavská.

Na novou podobu Vltavské má být vypsaná soutěž 

Lokalita v Holešovicích vzešla ze studie, kterou si nechal vypracovat magistrát. Plán se neobejde bez předchozí celkové proměny okolí, včetně změny vedení tramvajové tratě a v poslední době hojně diskutované zklidnění magistrály.

Náklady se počítají v několika jednotkách až desítkách miliard. Na novou podobu Vltavské má být vypsána mezinárodní architektonická soutěž, a stejně tak i následně na novou síň, která se má stát jakousi třešničkou na dortu celé proměny.

Bělohlávek o novou halu stál také 

Lokalitu Vltavské doporučuje také Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu, jehož zakladatelem je architekt Josef Pleskot. „K jejím výhodám patří blízkost řeky i dopravní dostupnost. Nabízí se také symbolické spojení názvu stanice se Smetanovou Vltavou," uvedl minulý týden před Gremiální radou Institutu plánování a rozvoje, kde se nové místo pro sál projednávalo.

Zároveň i vzpomenul na nedávno zesnulého dirigenta Jiřího Bělohlávka, který jakožto člen spolku o novou halu velmi stál. Vltavská podle Pleskota patří k jedné z nejsložitějších variant, o nichž se dosud jednalo. Vidině, že by přesto koncertní síň mohla po letech čekání vzniknout, ale přispívá současná nálada ve vedení Prahy, které je ochotné investovat miliardy do nové moderní stavby.

„Zanedbanému místu může miliardová budova prospět"

„Jednou z důležitých rolí města je starat se o zanedbaná území a snažit se je oživit. Z toho hlediska je Vltavská to nejlepší, co můžeme nabídnout," podpořila návrh primátorka Prahy Adriana Krnáčová. Nápad vydat se složitější cestou a sál postavit na místě, které by nejprve vyžadovalo složitou rekonstrukci, schvaluje z podobných důvodů také Institut plánování a rozvoje. „Měli bychom směrovat investice za několik miliard právě tam, kde nás to nejvíc bolí, protože to může být impulsem pro jejich posun," vysvětlil ředitel IPR Ondřej Boháč.

Nápad řešit výstavbou koncertní budovy problémy metropole se ale některým odborníkům vůbec nelíbí. Varuje před ní například uznávaný architekt Miroslav Masák, podle něhož navíc není Vltavská pro filharmonii důstojným místem. Sál by raději viděl blíže k vodě a centru.

Pro pořádání koncertů v Praze souží Rudolfinum a Obecní dům

S tím se shoduje i názor architekta Ondřeje Císlera, který projekt koncertní síně rozpracovával se studenty architektury ČVUT. Za největší oříšek pokládá, vzhledem k tomu, že je sál navržen nad důležitým dopravním uzlem, technické řešení.

„Podmínky bychom měli přizpůsobovat síni, ne Vltavské," míní. Architekti mají obavy, že by se kvůli složitosti mohl projekt prodražit i protáhnout. „Jestli chceme dát příležitost tomu, aby síň vznikla, a chceme se dožít jejího otevření, pak hledejme reálnější místo," navrhl Miroslav Masák. Pro pořádání významných koncertů dnes Praze slouží Rudolfinum a Obecní dům. Jejich kapacity už jsou ale nedostatečné.