Spolkem pro výstavbu koncertního sálu v Praze byl ustanoven už v roce 2010 a návazal spolupráci s bývalým primátorem Pavlem Bémem (tehdy ODS). Následně vznikl i koordinační výbor, který se však v květnu roku 2013 přestal scházet a v podstatě ukončil činnost. Až do loňských komunálních voleb tak toto téma zmizelo. Jeden ze základajících členů spolku - mezinárodně uznávaný dirigent Jiří Bělohlávek - dokonce mezitím zemřel.

Jiří Pospíšil, europoslanec a končící předseda TOP 09, jakožto lídr předvolebního uskupení několika stran s názvem Spojené síly pro Prahu rok po Bělohlávkově smrti vznik koncertní síně znovu vytáhl na veřejnost. Pospíšil spolu s Hanou Marvanovou, volební jedničkou Starostů a nezávislých, uspěli a magistrátu se Spojenými silami vládnou Piráti v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem a Praha sobě.

V koaličním programu je v oblasti kultury zakotvena věta: „Vyhlásíme mezinárodní architektonickou soutěž na výstavbu nového koncertního sálu v lokalitě Vltavská. Sál musí umožňovat vystoupení velkých světových filharmonií.“ Vltavskou však vybrala už předchozí politická garnitura s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO).

Současní představitelé hlavního města teď opět oslovili i členy zmíněného spolku - třeba ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor jako neúspěšný kandidát TOP 09 dělá člena dozorčí rady městské společnosti Kongresové centrum Praha. Podklady vznikaly i po schůzkách s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy, architekty a specialisty na akustiku.

Běh na dlouhou trať

V metropoli nyní jsou pouze tři větší objekty pro klasickou hudbu, a to Rudolfinum, Obecní dům a komunisty vybudované kongresové centrum, kde však v hlavním sále není vhodná akustika. V nové hale by mohlo být i sídlo filharmoniků, uvažuje se o dvoutisícové kapacitě a náklady by se mohly pohybovat okolo čtyř miliard korun. Inspirací si Praha bere z podobných koncertních komplexů třeba v islandském Rejkjavíku, dánské Kodani, polské Vratislavi či francouzské metropoli Paříži.

„Jedná se o běh na dlouhou trať. V minulých letech došlo k zásadní shodě. A to, že nový koncertní sál bude v lokalitě metra Vltavská. Nové hudební centrum se stane iniciačním bodem a symbolem přeměny jednoho z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů Bubny – Zátory. Mělo by se jednat o každodenně živý, otevřený a plně využívaný prostor pro všechny Pražany a návštěvníky metropole. Rada města schválila složení projektového týmu, který povede architekt Martin Krupauer, a současně vznik komise, která dá těmto činnostem dlouhodobou podporu,“ uvedl začátkem října primátorův náměstek Petr Hlaváček (TOP 09), který má na starosti územní rozvoj.

Českobudějovický rodák Krupauer spolu s Jiřím Stříteckým založili v roce 1989 Atelier 8000, kde působí dodnes. Mezi projekty architektonického studia patří třeba interiér multifunkční haly Forum Karlín. Krupauer a spol. v minulosti vytvořili vizualizace také ke Smíchov City, které vyroste na brownfieldu bývalého nákladového nádraží.

Původně se přitom předpokládalo, že organizace se chopí architekt Josefa Pleskot, jenž mimochodem také stál u vzniku Spolku pro výstavbu koncertního sálu v Praze a v roce 2017 kvitoval iniciativu tehdejší městské rady, byť Vltavská ani pro něj nebyla zprvu nejlepší variantou. První vizualizace navíc zveřejnilo během loňské předvolební kampaně Pleskotovo studio AP atelier.

Stavba, na kterou budou Pražané pyšní

„Já věřím, že nás nově ustanovený tým do osmnácti měsíců seznámí s návrhem stavby, na kterou budou všichni Pražané pyšní a ve které bude poslech hudby velkým zážitkem. Praha si co nejdříve zaslouží koncertní sál, který bude konkurovat stavbám svého druhu v evropských metropolích, nebo je dokonce i předčí,“ prohlásil člen komise Pospíšil, předseda zastupitelů Spojených sil a nově zvolený předseda pražské TOP 09.

Magistrát si stanovil cíl, že do poloviny roku 2021 budou připraveny podklady pro vyhlášení soutěže na novou koncertní halu. „Vítězný návrh musí následně v letech 2022 až 2025 projít přípravným a povolovacím procesem. Realistický odhad počítá s otevřením nového koncertního sálu v roce 2030,“ informoval mluvčí Vít Hofman.

Pražští radní prezentovali tuto vizi také na veletrhu Expo Real v Mnichově, podle nich by právě koncertní sál u Vltavské mohl být „první vlaštovkou nového přístupu rozvoje“. Existuje tedy možnost, že tento projekt by mohla realizovat pro Prahu zahraniční firma. 

Myšlenku na vznik koncertní síně na Vltavské podporuje třeba i opoziční zastupitel Michal Hašek (ANO). Jeho šéf v zastupitelském klubu a zároveň poslanec Patrik Nacher nedávno na twitterovém účtu nadhodil primátoru Hřibovi vlastní nápad, který souvisí s úmrtím populárního umělce Karla Gotta a s tím spojeným národním truchlením.

„Už dlouho se mluví o tom, že na Vltavské vznikne moderní koncertní sál, který teď Praze chybí. To je podle mě přesně to místo, které by mělo být po Karlu Gottovi pojmenováno, mimo jiných. Ne letiště nebo něco jiného, co s mistrem nesouvisí,“ uvedl Nacher. Vzhledem předpokládanému termínu dokončení to však není příliš pravděpodobné. Hlavní město chce najít vhodné místo na přejmenování po Gottovi co nejrychleji, aby uctila Praha památku zesnulého Gotta dříve.