Rozhodování o koalici tak nebylo moc složité. Už v pondělí se domluvil středoškolský učitel Jan Čižinský, kritik, který inicioval úspěšné referendum proti předražené radnici, s dalším kritikem bývalého vedení v Praze 7 - lídrem Koalice pro 7 Ondřejem Mirovským, která skončila druhá na pásce s 11,51 procenty.

Zatímco se více jak polovina občanů Prahy 7 raduje, že se na vedení městské části poprvé nebudou podílet takzvané tradiční strany, politolog Petr Pravda jejich nadšení trochu mírní.

„Je velkou otázkou, zda si toto uskupení dokáže dlouhodobě udržet tak velkou podporu místních občanů. Jedná se totiž především 
o protestní hnutí, které si dokázalo získat podporu od voličů, kteří měli rozdílné politické názory a postoje. A bude proto dost složité si podporu udržet i poté, co bude vládnout a bude muset činit složitá rozhodnutí."

Zajímavé je podle politologa i vítězství ODS v Praze 13, kde kandidátku vedl starosta David Vodrážka, který získal 
i velké množství preferenčních hlasů. „Tento politik příliš neuspěl v celostátní politice. Ukazuje se tak, že dobrý 
a oblíbený komunální politik nemusí být vždy i úspěšný na celostátní úrovni.“

Vztah k lokalitě

Letošní komunální volby byly více než kdy jindy o malých místních hnutích, které ale dostaly od veřejnosti velkou podporu. Příkladem je Trojský kůň 2014 v Praze-Troji se ziskem 58 procent či Sdružení pro Nebušice, které získalo téměř padesát procent všech hlasů.

„Především v malých městských částech mají obyvatelé velké sepjetí s územím, kde žijí. Tamějším politickým stranám tak pomáhá, když si dají do názvu název místní městské části. Tím tak vyjadřují svůj vztah k této lokalitě,“ vysvětluje Petr Pravda.

Spojenectví se hnutím vyplatila

Dalším specifikem letošních voleb bylo, že mnohá politická uskupení sázela na různá spojenectví. Kvůli lepšímu výsledku se tak na dvanáctce Strana zelených spojila s Piráty a LES, v Praze 13 Strana zelených přizvala Piráty pro Prahu 13, v Praze 14 sázeli politici na spolupráci Pro Prahu a KDU-ČSL.

Praze 10 zase vévodila VLASTA - koalice občanů Prahy 10, KDU-ČSL 
a LES, která nedopadla vůbec špatně. Na první ANO ztratila pouze přes jedno procento.

„V komunálních volbách pro koalice stran nevzrůstá kvóta, která je nutná pro vstup do zastupitelstva. Je tak logické, že se především malé strany spojovaly, aby měly větší šanci na úspěch ve volbách,“ říká politolog Petr Pravda a dodává, že menší subjekty mají často problémy i s nalezením kvalitních kandidátů, což následně přispívá k ochotě se vzájemně spojit, aby se jim podařilo vytvořit kvalitně obsazenou kandidátku.

Propad Pro Prahu

Ne všechna hnutí, která hlásala změnu, se však radovala. Zářným příkladem je hnutí Pro Prahu starosty Koloděj Zbyňka Passera. Přestože si hnutí vzalo kvůli volbám úvěr čtyři a půl milionu korun, hlavně ve volbách do magistrátu pohořelo. „Pro Prahu ale příliš neuspělo ani ve volbách do městských částí, když dokázalo v podstatě uspět jen tam, kde získalo do svých řad již etablované komunální politiky - například v Praze 4 starostu Pavla Caldra.“

Kde hnutí udělalo chybu? Podle Petra Pravdy byl největší problém v tom, že se hnutí nedokázalo jasně vyprofilovat: „Neřeklo, zda patří k pravici či levici politického spektra. Zároveň však nepůsobilo ani dojmem protestního hnutí, které je proti zavedeným politickým stranám, protože za něj kandidovalo mnoho dlouholetých komunálních politiků. Voliči tak nevěděli, co od něj očekávat 
a kam ho zařadit.“

Studená sprcha pro tradiční strany

Není to ale jen hnutí Pro Prahu, pro které byly výsledky voleb studenou sprchou. 
U voličů na úkor hnutí ANO propadly i takzvané tradiční strany - ODS, ČSSD, KSČM, ale i TOP 09. Podle Petra Pravdy například ODS ve volbách do magistrátu doplatila na to, že kromě bývalého primátora Bohuslava Svobody nepředstavila voličům žádnou mediálně výraznou tvář, která by dokázala oslovit voliče.

„Dalším problémem pak bylo to, že se dostala do pozice až druhé pravicové strany. 
A ve volbách do městských částí se ukázalo, že ODS je 
v současné době schopna 
v Praze uspět jen tehdy, když její kandidátku vede úspěšný starosta.“

ČSSD se naopak ve volební kampani do magistrátu dostala podle politologa do složité situace ve chvíli, kdy se závěr kampaně smrsknul na souboj TOP 09 s ANO. „Za této situace pak mnoho voličů, kteří váhali s podporou ČSSD, dali nakonec přednost straně Andreje Babiše, protože cítili, že jen tato strana může porazit TOP 09, která je jasně nejméně oblíbenou politickou stranou u levicových voličů.“

V koalicích, ale bez starostů

Ve volbách do městských částí zase sociální demokracie doplatila na to, že byla často na radnicích v koalicích, ale zároveň neměla žádného svého starostu. „Tyto komunální volby totiž jasně ukázaly, že voliči dávají důvěru především novým či opozičním politickým stranám a pak uskupením, které mají ve svých řadách úspěšné a oblíbené starosty,“ vysvětluje Petr Pravda.

KSČM pak podle politologa zase doplatila na to, že postavila do čela kandidátky poslankyni Martu Semelovou, která není schopná oslovit voliče mimo tradiční voličské jádro strany. „Komunisté se příliš nesnažili oslovit voliče jiných politických stran. Jen se spoléhali na podporu svých tradičních voličů.“

Absence pozitivního programu

Za největšího poraženého se pak může považovat TOP 09, která byla favoritem voleb do magistrátu. „Druhé místo lze hodnotit jako jednoznačný neúspěch. Této straně uškodilo, že byla zmítána vnitřními spory mezi předsedou pražské stranické organizace Jiřím Vávrou a primátorem Tomášem Hudečkem.“

Dalším problémem pak podle politologa Petra Pravdy byla absence pozitivního programu 
- strana se totiž jen vyhraňovala vůči své konkurenci, když varovala před nástupem kmotrů a předlistopadových struktur k moci v Praze.

„Topce“ se ale nedařilo podle jejích představ ani v městských částech. Ve velkých - například v Praze 4 a 10 - prohrála s hnutím ANO, v Praze 2 a 13 ji zase porazila ODS. „Tyto neúspěchy byly pravděpodobně způsobené tím, že TOP 09 nemá v místních organizacích dostatek výrazných osobností, které by byly schopné čelit nástupu ANO 
a oblíbenosti některých starostů z ODS,“ uzavírá Petr Pravda.