Mostům v metropoli dává zabrat hustá doprava. Největší nápor zažívají spojnice mezi oběma břehy Vltavy, po kterých je vedena tranzitní doprava. Pod náporem aut se tak hlavně prohýbá most Barikádníku, Hlávkův, a takéBarrandovský most.

Po prvních dvou projedou denně desetitisíce aut, která Prahou jen projíždí ze severu na jih a opačně. Mnozí řidiči by se kolonám a semaforům rádi vyhnuli, ale nemají jinou možnost. „To víte, že bych raději objel Prahu za dvacet minut po obchvatu, ale dokud není dodělán, musím strávit popojížděním po Praze přes hodinu,“ sdělil Martin Pavlů, který při služebních cestách jezdí pře metropoli několikrát týdně.

Podle silničářů nejsou namáhané pražské mosty ve stavu, který by byl nebezpečný pro provoz. „Obecně se dá říct, že v lepší kondici jsou mladší mosty s menší intenzitou provozu,“ uvedl Tomáš Mrázek z Technické správy komunikací, která má v metropoli ve správě 580 mostů, mostků a lávek.

Nejdříve obchvat, pak oprava

Silničáři podle něj provádějí pravidelné kontroly všech mostů.

Například běžné kontroly dělají každý rok. Ty rozsáhlejší pak podle stavu mostu. Čím je most v lepší kondici, tím je frekvence rozsáhlý kontrol delší a naopak čím je most v horším stavu tak rozsáhlé kontroly probíhají častěji. Následná údržba se vždy provádí dle výsledků kontrol či aktuálního stavu povrchu vozovky.

Takto například objevili mírný pokles koncového příčného nosníku Lanového mostu, na kterém zrovna pracují. „Most je v pořádku, nehrozí jeho destrukce,“ pokračoval Mrázek.

O potřebě rekonstrukce Hlávkova mostu se mluví už dlouho. Vzhledem k tomu, že je součástí Severojižní magistrály, bude zřejmě jeho oprava možná až po dokončení severozápadní části pražského okruhu v roce 2012.

Tramvaje musí jezdit pomalu

Město chce před tím u mostu do dvou až tří let postavit kolektor. „V předstihu vybudovaný kolektor přestavbu mostu zjednoduší, zrychlí a především zlevní,“ sdělil Deníku radní Pavel Klega. Náklady na výstavbu se odhadují na zhruba 300 milionů korun, ale podle Klegy by městu podobnou částku muselo vložit do dočasného náhradního řešení během rekonstrukce, pokud by kolektor neexistoval.

V mostu totiž vedou sítě, kvůli kterým by se musel postavit náhradní most. V dobré kondici také není Libeňský most, kde kvůli tomu musí být snížena rychlost tramvají na 30 kilometrů za hodinu. TSK proto připravuje rekonstrukci tohoto mostu. Právě se jedná o zajištění finančních prostředků. Podle získaných peněz bude rozhodnuto o zvolené variantě rekonstrukce. Ty jsou v tuto chvíli tři. Nezbytná oprava nutná pro zajištění provozuschopnosti mostu, sanace mostu bez zvýšení únosnosti a změny šířkového uspořádání a nahrazení stávajícího mostu novými mostními objekty.

Peníze na údržbu se nakonec našly

Dopravní odborníci si nemyslí, že by v Praze hrozilo kvůli špatnému stavu padání mostů, ale spojnice mezi břehy by podle nich měly být v lepším stavu. Například magistrátní specialista financování dopravy Peter Kilian už dříve Deníku řekl, že stav pražských mostů není dobrý. „Některé totiž suplují dálniční mosty, které přitom mají jiné parametry,“ sdělil.

Pavel Kuchálik z Ústředního automotoklubu se domnívá, že pražské mosty už přestávají stačit kapacitně a pomůže jim až dokončení obchvatu kolem Prahy, který z nich odvede kamionovou dopravu. „Ta je totiž poškozuje nejvíce,“ řekl.

Předseda výboru infrastruktury pražského magistrátu Miroslav Poche považuje stav mostů v metropoli za tragický a Praha by se o ně měla podle něj starat lépe.

Podle dopravního odborníka Petra Moose by oddalování údržby mostů bylo špatným krokem, protože práce na mostech by se v budoucnu prodražily. Ještě na začátku roku to s údržbou pražských mostů vypadalo špatně. Ačkoli byly původně požadovány desítky milionů korun, nakonec se nevyčlenily žádné. Silničářů však chybějící prostředky nakonec přetekly v průběhu června.

Karlův most poškodily sůl, voda a nešetrné opravy

Právě rekonstruovaný Karlův most je typickým příkladem toho, že spojení nad řekou nemusí vždy poškozovat pouze nadměrná doprava. Stav jedné z nejvýznamnějších historických památek se v minulosti postupně zhoršoval hlavně kvůli přírodním vlivům a na vině také byly špatné opravy.

K té poslední došlo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Rozevírání mostu při ní mělo být zastaveno soustavou kotev, po délce byla vložena železobetonová deska se sítí táhel. Teplotní změny a pronikání vody měly omezit vrstvy izolací.

Sype se už jen pískem a štěrkem

Hydroizolace však i po opravě svou funkci neplnila a pískovcové kvádry jsou v podstatě trvale „promáčené“ a kvůli tomu docházelo k jejich postupné degradaci. „Po rekonstrukci budou zničené kameny nahrazeny novými a bude rovněž vytvořen nový izolační systém,“ uvedl Pavel Kameník ze společnosti SMP CZ, která opravu mostu zajišťuje. Primárním cílem probíhající opravy je tedy zlepšení hydroizolačního systému mostu

Podle Kameníka však mostu uškodila i posypová sůl, která se zde používala během zimních měsíců v době dopravního provozu. Od šedesátých let se používá jako posypový materiál písek nebo štěrk. Ke špatnému stavu vozovky historické památky přispěla i voda z tajícího sněhu.

Po vozovce přijde na řadu plášť

Doposud ho totiž silničáři pouze shrnovali na hromady ke kamennému zábradlí památky, kde ho ponechali jeho osudu. Zde se při teplejším počasí roztékal a voda most ničila. „Už letos v zimě začneme sníh odvážet na náplavku, což přispěje k větší ochraně památky,“ potvrdil Tomáš Mrázek z Technické správy komunikací.

V současnosti končí první fáze rekonstrukce, která spočívala v opravě části mostu od Malostranského náměstí po schody na Kampu. Současně začíná oprava památky již nad vodou a to na takzvané povodní straně Vltavy.

Rekonstrukce vozovky a parapetu Karlova mostu skončí v polovině roku 2010 a naváže na ní oprava jeho kamenného pláště. Ta bude probíhat až deset dalších let, ale při ní už nedojde k omezení pohybu na mostu.

V Troji vyroste nové spojení přes Vltavu

Jako první z nových pražských mostů bude hotový ten v Troji. Jako součást Městského okruhu má zajistit spojení severu města s jeho jižní částí. O podobě Trojského mostu rozhodla architektonicko – konstrukční soutěž vypsaná magistrátem v roce 2005. Most měří na délku zhruba čtvrt kilometru, celková výška nosné konstrukce je přibližně 34 metrů nad hladinou řeky.

Rozpětí mostního oblouku činí 196 metrů. Auta budou přes Trojský most jezdit ve dvou pruzích v každém směru, na obou stranách vzniknou široké chodníky pro chodce a cyklisty. Uprostřed bude tramvajová trať. Současný most pro tramvaje, který stojí pár desítek metrů od chystané novostavby, čeká po převedení tramvajové trati na Trojský most demolice.

Zprovoznění mostu se lidé dočkají nejdříve v roce 2011. Napojen bude prostřednictvím tunelového komplexu Blanka až na Strahovský tunel a Jižní spojku, na severu pak povede přes křižovatku Troja na severní výpadovku. (kec)

Uvažuje se o dvou nových mostech

Měly by stát jižně od centra. Praha 2 však ten u Výtoně nechce.

O mostu mezi Smíchovem a Vyšehradem se v minulosti mluvilo už mnohokrát, ale v posledních letech byl kolem tohoto projektu klid.

Magistrát však o něm začal po letech znovu mluvit. Nový most by mohl podle plánů města odlehčit od dopravy nábřežním komunikacím a některým ulicím v centru města. Radnice Prahy 2 je ovšem proti této stavbě. „Zatím jsme ve stadiu vstupních úvah, ale jisté je, že most by byl pro místní automobilovou dopravu přínosem,“ řekl Deníku ředitel magistrátního odboru dopravy Jan Heroudek.

„Právě těm by nové spojení mohlo odlehčit a rozmělnit dopravu mezi další komunikace,“ tvrdí. Podle něj by mohlo spojení zároveň pomoci nábřežním silnicím, po kterých jezdí auta mezi Palackého a Barrandovským mostem.

V tom, jakou by měl mít most podobu a kde přesně by měl vyústit, zatím nemá město jasno. Mohlo by jít o nahrazení současného železničního mostu, který by se rozšířil o část pro automobily. Druhou možností je postavení oddělené komunikace pouze pro provoz motorových vozidel. „Každopádně by na sebe neměl stáhnout tranzitní dopravu, měl by být pro místní automobilovou dopravu,“ upozornil Heroudek.

Dvorecký most i pro tramvaje

Praha 2 s plány magistrátu na most u Výtoně nesouhlasí.

„Varianta mostu v oblasti Výtoně nám připadá nevhodná, vedla by k nárůstu dopravy v okolí Palackého náměstí,“ prohlásil zástupce starostky Prahy 2 Jiří Paluska, podle kterého druhá městská část místo toho podporuje vybudování mostu v Podolí. „Chceme dořešit propojení obou břehů, úsek bez přemostění je dlouhý. Most by ale měl být dále proti proudu řeky, aby se zátěž rozložila po celém území,“ uvedl Paluska. S mostem mezi Zlíchovem a Podolím přitom Praha také do budoucna počítá. Avšak nikoliv jako s náhradní variantou stavby na Výtoni.

Most v Podolí, jenž nese pracovní název Dvorecký most, by kromě aut sloužil především tramvajím.

Případná realizace je u obou plánovaných projektů ovšem ještě velmi vzdálená. „Prioritou je dobudování městského okruhu, až poté se dá uvažovat o financích na tyto stavby,“ uzavřel Heroudek.

JAN PUCI, PETR KUPEC