V pondělí 10. února kontaktoval řešitele projektu OWAD z České zemědělské univerzity (ČZU) myslivecký hospodář z honitby v Radonicích. Právě v katastru této obce u severovýchodního okraje Prahy objevili mršinu srnce, jehož smrtelná zranění ukazovala, že je mohl způsobit vlk.

Bylo moc teplo

Výzkumníci ČZU odebrali ze zabitého srnce vzorky, které v minulých dnech podrobili genetické analýze. „Identifikace predátora odběrem vzorků ze zbytků kořisti je samozřejmě velmi obtížný úkol, protože drtivá většina přítomné DNA je kořisti a vyskytuje se zde i DNA mrchožroutů, bakterií apod. Důležitým faktorem je čas a teplota – čím dříve se vzorky odeberou a čím nižší je teplota, tím větší je šance na úspěšnou analýzu. V případě srnce od Radonic se podařilo odběr provést včas, teplota byla ovšem nadprůměrná,“ vysvětluje Pavel Hulva, odborník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Zda se tedy skutečně jednalo o vlka nelze jednoznačně prokázat. „Srnu dokáže ulovit i pes. To ostatně dobře ilustruje video z Lužických hor, které nedávno kolovalo na sociálních sítích. Na něm strhává koloucha československý vlčák,“ poukazuje Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.

„Výskyt vlka by nebyl nic neobvyklého. Naše krajina je vysoce urbanizovaná a zvířata se při putování někdy logicky dostávají až k lidské zástavbě,“ komentoval objev František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny.

„Pokud se skutečně jednalo o vlka, pravděpodobně půjde o jedince hledajícího nové teritorium. Vlci se šíří na velké vzdálenosti a při hledání nového bydliště urazí stovky kilometrů. Mohou procházet i v těsné blízkosti měst a osídlení,“ dodal ředitel Pelc.

V nedalekých oblastech severně od Radonic už přitom byla přítomnost vlka v poslední době prokázána. Mrtvé zvíře našli nedávno u Turnova, loni byl zastřelen další jedinec u obce Konětopy na Mělnicku a předloni zase smrtelně zraněn autem na dálnici D10 poblíž Brodů.

Plachý tvor

Vlk je velmi přizpůsobivé zvíře a dokáže žít i v kulturní a člověkem pozměněné krajině. Přesto se střetům s člověkem vyhýbá. „Podívejme se do sousedního Německa. Hned několik smeček se pohybuje v okolí velkých měst u Drážďan, Lipska či nedaleko Hannoveru. K žádným střetům s člověkem tam ale nedochází,“ upozornil Aleš Vorel, expert ČZU.

Právě Sasové sledovali telemetricky, tedy pomocí GPS vysílače pravidelně hlásícího signál, několik vlků. Jeden z nich, pojmenovaný Alan, urazil při hledání nového teritoria 1550 km a během půlročního putování proběhl těsně okolo Varšavy a Vilniusu.

Proplácení škod

S návratem vlků do české krajiny začala širší debata o nových hrozbách i přínosech těchto plachých a zároveň vytrvalých šelem. Stát dnes proplácí chovatelům škody, pokud vlk usmrtí hospodářská zvířata. A zároveň poskytuje i dotace na zabezpečení stád.

„Tato rizika jsou v případě Prahy kvůli malému výskytu pastevectví samozřejmě minimální. Naopak se tady teoreticky nabízí pozitivní efekt v podobě redukce přemnožených kusů divokých prasat a další spárkaté zvěře, která působí škody i na polích kolem Prahy,“ poznamenala k možným dopadům výskytu vlka v metropolitní oblasti Karolína Šůlova z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. I ona ale zdůraznila, že se případný vlčí jedinec u aglomerace pravděpodobně nechtěl zdržovat.