Práce chůvy začíná tím, že se přijde seznámit jak se zvířetem, tak s páníčky. Pohraje si s kočkou, aby si na ni zvykla a sepíše dohodu. Dalším krokem je pak samotné hlídání. „To trvá buď 30 nebo 90 minut. Půl hodina stojí 280 korun. Slečna ke klientům přijde, vyčistí kočce záchod, nakrmí ji a pohraje si s ní. Popřípadě kočce podá potřebné léky či může zalít kytky. Potom z návštěvy pošle koláž fotografií a shrnutí celého hlídání páníčkům. Ti jsou tak klidní a vědí, že je jejich miláček v pořádku,“ popsala zakladatelka agentury na hlídání koček Nikol Šabatová.

Pokud je kočka na majitele opravdu fixovaná a oni mají strach, že by bez nich nezvládla být doma sama, chůva u nich může i přespat. „Tuto službu si objednávají nejvíce lidé, kteří třeba dělají práci z domu a pak odjedou na týden pryč. Není to tak, že by to kočka potřebovala k životu, ale ta možnost tu je,“ vysvětlila Nikol Šabatová z kočičí agentury.

Chůvy mají nejvíce práce samozřejmě přes letní prázdniny či přes svátky, kdy lidé odjíždějí pryč. Ke klientům většinou chodí ty stejné slečny, na které je zvíře zvyklé. „Nejdelší hlídání bylo asi měsíc a týden, kdy majitelka kočky byla cizinka a jela domů za rodinou. Slečna tak opravdu celou dobu za kočkou chodila a věnovala se jí ,“ upřesnila Nikol Šabatová.

Některé kočky jsou plaší a chůva si je získá třeba až za pár návštěv. „Právě tady se ukazuje ten rozdíl, když by kočku pohlídal třeba lidem kamarád. Chůvy kočku jen nenakrmí a neodejdou, ale snaží se ji opravdu všelijak zaujmout. Máme se všemi zaměstnankyněmi i sdílenou konverzaci, tudíž na ně dohlížíme a popřípadě jim i poradíme, když mají při hlídání nějaký problém,“ podotkla zakladatelka agentury.

„Výběr chůvy také není jednoduchý. Slečny na osobním pohovoru prověříme, zjistíme, zda mají ke kočkám vztah a jestli jsou spolehlivé. Pak je také čeká školení. Opravdu to není práce pro každého a vyžadujeme od našich holek spolehlivost. Taky chceme, aby byla slečna opravdu kočkař. Zároveň víme, že je pro klienty těžké jen tak někomu svěřit kočku a byt, proto se chůvy předem se zákazníky sejdou a vše si vysvětlí. Samozřejmě máme se všemi slečnami podepsanou smlouvu,“ dodala Nikol Šabatová.

Někdy se i páníčci nestačí divit, jak se jejich kočka při hlídání změní. „Jedna paní měla třeba kočku z útulku a říkala, že je hrozně plachá a za celých pět týdnů ji skoro neviděla. Pak přišla chůva a malou šelmu si hned získala. Pak s ni vyfotila selfie a poslala ho majitelce. Ta tomu nemohla uvěřit,“ podotkla Nikol.

Každá „paní na hlídání“ má také v Praze svůj rajón, ve kterém působí. „V průměru má třeba chůva na starost šest koček za den, když je sezóna. Největší rekord máme asi 12 hlídání, ale to už je opravdu hodně. Každá chůva má své působiště i z toho důvodu, aby nemusela nikam přejíždět. V začátcích, když jsem hlídala kočky jen já, jsem jednou návštěvou až do vesnice za Prahou strávila třeba pět hodin,“ popsala milovnice koček Nikol.

Kočičí hlídání má i tu výhodu, že svého mazlíčka nemusíte odkládat do žádných hotelů či ke známým. „Opravdu kočka je teritoriální zvíře a změnu prostředí těžce nese. V kočičím hotelu také cítí různé pachy jiných koček, a to jí může stresovat. Proto je hlídání doma rozhodně lepší volbou,“ dodala zakladatelka kočičí agentury.

Nikol má v plánu také rozšířit působnost i k pejskařům. „Už chystáme i venčení psů, které bude fungovat na podobném principu. Samozřejmě je v Praze asi víc majitelů psů než koček, ale to neznamená, že Pražané nejsou kočkaři,“ uzavřela kočičí chůva.