První bibliobus, jak mne poučila Vanda Fritschová, vedoucí Oddělení mobilních služeb Městské knihovny v Praze, vyjel do ulic hlavního města 7. dubna 1939. 150 tisíc korun na jeho nákup tehdy věnovala Pražská městská pojišťovna.

Zajížděl do 14 stanic v okrajových částech města. Ale už v květnu 1940 jej rekvírovala německá armáda a bibliobus pak dosloužil jako pojízdný lazaret na frontě.

A přece jezdí!

Činnost pojízdných knihoven byla obnovena v roce 1949, kdy 18 stanic dvou bibliobusů umožnilo zrušit stejný počet malých poboček knihovny.

V 50. letech minulého století zůstal ale už jen jediný a teprve v roce 1961 vyjel do ulic Prahy opět druhý. Jeden rozvážel knihy pro dospělé čtenáře, druhý knihy pro děti a mládež, což se však neukázalo jako optimální, a proto od roku 1968 začal jezdit ještě třetí, který sloužil současně dospělým i dětem a mládeži.

Později přijaly toto uspořádání i ostatní dva. Bibliobusy měly 22 stanic, jednu z nich na tehdy velmi strategickém místě, v továrně Praga.

Oddělení pojízdných knihoven patřilo pod Ústřední knihovnu, mělo svůj autonomní knižní fond a autobusy parkovaly před Městskou knihovnou na Mariánském náměstí.

Od ledna 1991 se staly pojízdné knihovny organizační součástí Obvodní knihovny pro Prahu 10 a 15. Od 1. ledna 2009 se pojízdné knihovny osamostatnily a vytvořily základ nového oddělení mobilních služeb se zázemím v areálu Ateliéry Hostivař. Ale přese všechny peripetie zůstává to hlavní, knihy jezdí za svými čtenáři a mají jich dost.

Za kým jezdí?

Vrátím se k bibliobusu, který mi jednou za 14 dní parkuje před okny. Se zvědavostí jsem se do něj vypravil a k mému velkému překvapení jsem na cestě potkával sousedy s taškami plnými knih, s dětmi, které si vybíraly obrázkové knížky. Jedním z knihovníků „na cestách“ je i Pavel Machart, který rozváží slovo už více než 20 let.

„Po Praze mají bibliobusy 18 stanic a dvě školní stanice, na každou z nich zajíždíme jednou za 14 dní,“ řekl Machart, který právě doporučoval návštěvnici jistou knihu z oboru, o který projevila zájem.

„Nejpilnější čtenáře mám v Malešicích, tam jich do autobusu přichází 45 až 70, na nejslabší štaci je jich asi 20,“ uvedl Machart. „Jedna paní v důchodu si pravidelně půjčuje kolem 20 knih,“ chválí si. Optimální počet zájemců však podle něj činí asi 50 lidí. „Pak se jim mohu plně věnovat a v pohodlí jim vyhovět,“ vysvětluje.

Na zastávce autobus stojí obvykle čtyři hodiny, někde dvě hodiny a v bibliobusu jsou zhruba tři tisíce knih pro dospělé i děti, dvě třetiny tvoří beletrie, zbytek pak naučná literatura. Bibliobusy nabízejí také audioknihy na CD.

Bibliobusy ve světě

Pojízdné knihovny nejsou ani zdaleka českou specialitou. Velmi specifické postavení mají například ve Finsku vzhledem k jeho velké rozloze a řídkému osídlení, zvláště na severu země. První pojízdná knihovna s koňským potahem tam vyrazil na cesty už v roce 1913. Dnes je v této zemi 12 606 stanic a ve Finsku se dokonce bibliobusy vyrábějí i pro ostatní země. Podle požadavků zákazníků se na ně předělávají autobusy.

V Německu jezdí 110 bibliobusů, ve Španělsku 85, jezdí i v Holandsku, Švédsku a v Rusku. Ve Finsku navíc brázdí pobřežní vody i lodě s nákladem knih pod sloganem „Nikdo není osamělý ostrov, pokud za ním vyplouvají knihy“. První biblioloď vyplula už před 35 lety.

Jen v Praze a Plzni

„V České republice jezdí bibliobusy jen dva v Praze a jeden v Plzni,“ říká Vanda Fritschová, která mne upozornila, že tato služba oslavila v roce 2009 už 70 let. Její činnost přerušila vlastně jen 2. světová válka. „Je to důležitá služba, a to i přes poměrně hustou síť kamenných poboček. Bibliobusy zaplňují „bílá“ místa na knihovní mapě Prahy a jezdí tam, kde nefunguje buď „kamenná“ knihovna, nebo pobočka MKP, či místní knihovna. Obsluhují především starší lidi, hendicapované, děti a maminky s dětmi. Bibliobusy nabízej stejné služby jako pobočky MKP včetně internetu,“ říká.

Provoz bibliobusů je hrazený z rozpočtu Městské knihovny v Praze, stejně jako provoz kterékoliv jiné pobočky v síti. Z důvodů finanční situace i v MKP v letošním roce proběhne řada úsporných opatření, dojde k úpravě otevírací doby, bohužel i k uzavření několika poboček, ke zvýšení poplatků, u nichž vzrostly náklady a také k omezení nákupu knihovního fondu.

„Městská knihovna v Praze nabízí na vybraných pobočkách e-knihy i čtečky knih. Máme přes 200 titulů, které si lze najít na našem webu,“ říká Vanda Fritschová, která sice vystudovala střední průmyslovou školu, ale na mateřské dovolené vypomáhala v knihovně a u knih už zůstala. Z brigádnice na mateřské dovolené se stala knihovnice. Odbornou klasifikaci získala v rekvalifikačním kurzu pořádaném Národní knihovnou. V městské knihovně pracovala v akvizici i ve službách. Od roku 2009 je vedoucí Oddělení mobilních služeb.