Městská knihovna v Praze má od včerejška opět čtyřicet poboček. Své brány totiž po šest měsíců trvajícím spánku otevřela knihovna na Pohořelci.

Když na konci minulého roku rozhodlo vedení Městské knihovny v Praze (MKP) o zrušení své hradčanské pobočky, málokdo věřil, že se do ní ještě někdy vrátí čtenáři. Díky lukrativní poloze by její místo brzy zaujali živnostníci.

Radnice Prahy 1 se však rozhodla v plném rozsahu hradit její provoz a tím knihovnu zachránit. Po zbytek letošku zaplatí 430 000 korun a odhadované náklady na příští rok jsou 580 000 korun.

Besedy a výstavy

Zdá se, že se tímto zásahem podařilo vyřešit budoucnost knihovny, která se v průběhu desetiletí stala komunitním místem obyvatel Hradčan, a ve kterém se kromě půjčování knih pořádaly besedy a výstavy. „Nad knihovnou se na chvíli zatáhly mraky. Nechtěli jsme ji však nechat padnout, podobné služby pro občany chceme v centru držet,“ řekl při znovuotevření starosta Prahy 1 Petr Hejma.

Slavnosti se zúčastnil i ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který popsal důvody k uzavření půjčovny knih. „Z rovnice čtyřiceti poboček a jednoho rozpočtu mi vyšlo, že musím zdejší knihovnu zavřít. Jsem však rád, že Praha 1 knihovnu svým zásahem nakonec zachránila,“ sdělil Řehák.

Přišli pamětníci

Čtenáře, z nichž se někteří včerejšího obnovení provozu zúčastnili, čekají modernější služby. Zařízení se během provozní pauzy dočkalo počítačů s připojením na internet a hlavně automatizace, díky němuž bude zdejší fond ve spojení s ostatními pobočkami MKP.

„Je to jak krásná pohádka s dobrým koncem. Pro místní obyvatele by zrušení bylo tragédií. Všichni zde zažíváme bohatý kulturní život, akcí je nespočet,“ řekla Deníku Květoslava Štorkánová, která si na Pohořelci půjčuje knihy šedesát let a její matka byla zdejší návštěvnicí od roku 1912.

Knihovna Hradčany

Byla zřízena v roce 1905 jako třetí pražská knihovna. Už rok předtím začala na Pohořelci fungovat čítárna. Pobočka je v domě č. p. 25 od počátku, nejprve však byla v přízemních prostorech. Maximum zapsaných čtenářů, rovných 1100, bylo v roce 1999. Od té doby počet klesá k dnešním necelým čtyřem stům. Knihovní fond: 8546 beletrie, 5 386 naučná literatura, 3146 ostatní.