Knihovna jako vstup do světa alchymie

30.3.2012

Praha /FOTOGALERIE/ - Povodně v roce 2002 odhalily unikátní podzemní prostory a alchymistickou laboratoř domu v Haštalské ulici.

V Haštalské ulici je nově zpřístupněna původní Alchymistická dílna z doby Rudolfa II, kde se míchal elixír věčného mládí a kde Golem dostal svůj šém.

Kliknutím zvětšíte

V Haštalské ulici je nově zpřístupněna původní Alchymistická dílna z doby Rudolfa II, kde se míchal elixír věčného mládí a kde Golem dostal svůj šém. | Foto: Deník/Dimír Šťastný

„Tohle je originální dýmka, ze které Rudolf II. kouřil opium. Jak všichni víme, byl vášnivým kuřákem,“ říká průvodkyně muzea Speculum Alchemiae Zdeňka Kratochvílová a ukazuje přitom na ručně vyřezávaný skvost položený na psacím stole.

V ponuré místnosti to vypadá jako v opravdové renesanční komnatě. Krásné fresky na zdech, pravá zvířecí kožešina před krbem, stojan na psaní knih. Nad hlavou bohatě zdobený lustr s podobiznami čertů.

„Takto se podle legendy zobrazoval Mojžíš. Rohy dříve symbolizovaly moc. Věřilo se, že čím větší rohy, tím větší moc,“ vypraví Zdeňka Kratochvílová. Dřevěný lustr prý býval jakýmsi přenašedlem energie, která putovala skrz podlahu do podzemní laboratoře.

Vstupuje se do ní přes masivní knihovnu. Ta pokrývá celou jednu stěnu místnosti a je plná starodávně vypadajících svazků, ale i malých lahviček, ve kterých je podle paní Kratochvílové opravdový elixír mládí. „V knihovně je tajný vstup do alchymistické laboratoře,“ ukazuje na jednu její část, která se posunutím promění ve vchod do katakomb. Po sestupu příkrým schodištěm se návštěvník expozice ocitá v malebných podzemních prostorách. V několika malých místnostech se kdysi dávno údajně vyráběl zázračný elixír života. Jsou v nich pece nejen na jeho výrobu, ale i na přeměnu běžných kovů ve zlato a všudypřítomné baňky na odměřování nejrůznějších ingrediencí.

Jeden z výklenků kdysi sloužil jako sušárna bylin. „Pro přípravu lektvaru jich je zapotřebí 77,“ upřesňuje naše průvodkyně. Je tu i malá sklárna, ve které se vyfukovaly nádobky, do kterých se drahocenná tekutina nalévala, nebo sklad na dřevo, kterým se v pecích topilo. Vše je uděláno podle původních dispozic.

Součástí prostor je také vyústění podzemních chodeb vedoucích ze Staroměstského náměstí nebo Pražského hradu. Těmi se v roce 2002 do domu dostala velká voda a pomohla tak odhalit unikátní památku.

„Domem prošla řada významných osobností, kteří tu bádali a věnovali se alchymii. Například John Dee, Edward Kelley, Tadeáš z Hájku. Nejdéle tu ale pobýval židovský učenec Rabbi Löw,“ vypočítává paní Kratochvílová slavné alchymisty.

Dnes je dům dokonce zapsán na seznamu UNESCO a ochranu nad ním převzal i magistrát. Provozovatelé i radní si přejí, aby si do něj našli nejen Pražané, ale také turisté. „Každou takovouto aktivitu budeme podporovat. Návštěvníci atraktivních míst v Praze jsou důležitým ekonomickým přínosem,“ prohlásila radní Aleksandra Udženija, která alchymistickou laboratoř slavnostně otevřela.

U Alchymisty

První zmínky o domu v Haštalské ulici 1 se datují k roku 900.

V zemských knihách z počátku patnáctého století byla cena nemovitosti vyčíslena na 30 kop grošů. V roce 1579 se objevuje popis záhadných jevů v okolí domu, včetně legendy o ohnivém kozím spřežení. O několik let později se zde začínají prodávat zázračné léčivé byliny a lektvary.

Velký požár v roce 1687, při kterém vyhořelo židovské ghetto, zničil velkou část domu. Následovala jeho barokní přestavba. Na konci devatenáctého století byl dům zařazen do asanačního plánu pražského židovského města, ale z neznámého důvodu byl nakonec vynechán.

Průvodkyně muzea Speculum AlchemiaeZdeňka Kratochvílová vzpomíná, jak byla objeveny tajné chodby

Všechno kolem se kvůli velké vodě propadlo

O tom, že nově otevřené muzeum vzniklo vlastně náhodou, vyprávěla jeho průvodkyně.

Jak Vás napadlo udělat v domě muzeum?

Narazili jsme na zdejší prostory v roce 2002. Po povodních byly ošklivé a plesnivé, a proto je nikdo nechtěl. Věděli jsme, že to nejsou vhodné prostory na obchod, takže jsme pátrali, co by se tu dalo udělat.

Všechno kolem se kvůli velké vodě propadlo a objevily se zbytky původních tajných chodeb. Řekli jsme si, že by bylo hezké dát prostory do původní podoby.

To muselo dát spoustu práce, protože to zde vypadá velmi autenticky.

Obnášelo to mnoho hodin v archivech, kdy jsme zkoumali dobové dokumenty a nákresy. Čerpali jsme především z archiválií ve Strahovském klášteře. Máme zde, jak původní exponáty, to je třeba dřevěný stůl v pracovně nebo základy pecí, tak i repliky. Moc nám pomohli i lidé, kteří zde bydlí a kteří se tu narodili. A samozřejmě jsme rádi, že se nám podařilo sehnat šikovné řemeslníky a restaurátory. Bez nich by to vůbec nešlo.

Co plánujete do budoucna?

Chtěli bychom se pustit ještě do rekonstrukce dalších dvou místností ložnice a černé kuchyně. Aby se lidé mohli podívat, jak se žilo v době renesance.

Zatím však na to nejsou potřebné finance. Trošku doufáme, že když nad námi převzal záštitu magistrát, že by nám s tím mohl pomoci. Přemýšlíme také o prohlídce v kostýmech. Ale to se všechno ještě uvidí.