Svojšický zámek byl dlouhodobě v nevyhovujícím stavu. Praha proto přistoupila k prodeji. Nabízená cena je necelých 29,5 milionu korun. „Náhradní místo vzniká průběžně od roku 2019, kdy jsem zjistila tragický materiálně-technický standard zámku. Takže s opuštěním zámečku ve Svojšicích sociální služba nekončí, jen se z nevyhovujícího objektu postupně přesunuje do komunitního prostředí,“ sdělila radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě).

V objektu byla nevyhovující technická infrastruktura včetně zastaralé čističky odpadních vod. Problémem byly i vnitřní prostory, které neposkytovaly soukromí, ani dostatek sociálního zázemí vlivem až šestilůžkových pokojů. Rekonstrukce zámečku, která by zajistila odpovídající standard pro poskytování sociální péče, by podle odhadů stála minimálně 159 milionů korun a současně by by vedla ke snížení kapacity na maximálně 28 osob.

O špatném stavu objektu se nicméně vědělo už před čtrnácti lety. Johnová připomněla, že v roce 2008 dokonce vznikla projektová dokumentace na výstavbu náhradního objektu v Polních Voděradech. „Pak se na věc jaksi zapomnělo a zpracovaný, nikdy nevyužitý projekt objevil až nově jmenovaný ředitel organizace. Na pondělní radě jsme shodou okolností schvalovali odpis této zmařené investice ve výši bezmála 300 tisíc korun,“ upřesnila.

Magistrát hledá kapacity pro umístění seniorů, ale i dětí a dospělých dlouhodobě. „Praha se v posledních letech snaží zajistit dostatečnou kapacitu pobytových sociálních služeb na území města a řešit místní nedostupnost služeb sociální péče tak, aby nemusela klienty nadále umisťovat do mimopražských pobytových služeb,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.

I přes snahu ale prostory stále chybí. Problémem jsou také peníze. Podle poslance a stínového ministra práce Aleše Juchelky (ANO) aktuálně sociálním službám chybí 4,5 miliardy korun.

Radní Johnová připomněla, že od roku 2019 magistrát s využitím evropského projektu začal s transformací sítě služeb. „Naším cílem bylo přesunout mimopražské kapacity péče do Prahy s tím, že pro ty klienty, kteří budou chtít zůstat v regionu, zajistíme komunitní sociální služby podle jejich preferencí,“ dodala.

Praha skrze své příspěvkové organizace nově otevřela nebo otevře několik služeb pro potřebné. Patří mezi ně Domov Přístav Armády spásy, vysoko intenzivní služby pro lidi s autizmem poskytované organizacemi Nautis a Ruka pro život, kde se další objekt rekonstruuje na Dlážděnce. Služby pro děti pak vznikají prostřednictvím městských příspěvkových organizací DC Paprsek či Centrum Charlotty Masarykové. Nové služby pro lidi s duševním onemocněním realizují další k tomu určené organizace.

Pozůstatek komunistické doby spočívající v umisťování klientů mimo hlavní město ale ještě zcela nevymizel. Podle informací magistrátu má Praha stále mimo své území víc jak tisíc lůžek, na jejichž provoz ročně posílí kolem jedné miliardy korun. Přináší to mimo jiné řadu praktických komplikací při řízení příspěvkových organizací. Navíc o mimopražské lokality je mezi Pražany logicky malý zájem. I přesto existuje šestnáct objektů mimo území hlavního města, které provozují městské příspěvkové organizace a ve kterých bydlí senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby vyžadující speciální režim.