Autor je dosud neznámý, přestože odborníci Národní knihovny ČR po něm usilovně pátrají a věnují mimořádnou pozornost všem dostupným dokumentům, jež by mohly odkrýt identitu autora.

Původně německá část Karlovy univerzity, později kanceláře sekretariátu Národní technické knihovny, to jsou ona místa v prostorách Národní knihovny ČR, kterým je nyní věnována velká pozornost.

"Malby můžeme časově datovat do konce 18. století, kdy byla velmi módní vlna námětů, inspirovaných Čínou - její krajinou, stromy a do toho lehce zasazených figur. Restaurátorský zásah byl velice komplikovaný. Malba se nedochovala v plném rozsahu, celoplošně, ale ve fragmentárním stavu - tedy jen několik jejich částí. Aby bylo dosaženo konkrétní vizuální podoby, bylo prováděno scelování retušemi a následně se začaly tyto celky spojovat pomocí napodobivých retuší do celistvých kompozičních celků," uvedl Jan Vojta, člen poradního týmu pro revitalizaci Klementina.

Zajímavostí je, že na již zmíněné německé univerzitě a pravděpodobně v prostorách, kde byla nalezena freska, přednášeli mj. Ernst Mach, světoznámý německý fyzik a Albert Einstein.

Veřejnost má zatím smůlu

Zpřístupnění zmíněné místnosti v nejbližší době vedení Národní knihovny neplánuje. "V rámci revitalizace probíhají v Klementinu další výzkumy a sondáže. Netušíme, zda a jaké další fresky se skrývají pod malbami. I z důvodů těchto dalších prací a stavebních úprav nebudeme jednotlivé místnosti zpřístupňovat veřejnosti postupně, ale až jako jeden celek," vysvětluje Tomáš Böhm, generální ředitel Národní knihovny ČR.

Čtěte také: V Klementinu objevili památkáři staré fresky

Irena Maňáková