O problémech, které mohou nastat, hovoří otevřeně pro Pražský deník i Antonín Klecanda, starosta MČ Praha-Kolovraty.

„Osobně se domnívám, že integrace do běžných tříd není ideální. Školy na jihovýchodě Prahy jsou přetížené. Učit zásadní předměty v přeplněných třídách by silně degradovalo kvalitu vzdělání. Navíc na Ukrajině je i jiný systém vzdělávání. Není tedy jasné, kam dát žáka, který chodil například do 11. třídy,“ upozorňuje starosta.

Se zařazováním žáků má zkušenosti i Pavel Ostap, ředitel ZŠ Chelčického v Praze 3. „Děti jsme zařadili zpravidla do ročníků, které odpovídaly jejich vzdělávání na Ukrajině. Jen výjimečně jsme děti zařadili do nižšího ročníku. Je však nutné, aby v případě pokračování vzdělávání na českých školách – a víme, že o návratu většina rodin zatím neuvažuje – bude nutné zvládnout požadované potřebné učivo daných ročníků,“ popisuje ředitel Ostap.

Z odhalení pamětní desky Věry Čáslavské na jejím rodném domě v ulici Sokolovská na Praze 8.
PODÍVEJTE SE: Věra Čáslavská má na rodném domě pamětní desku

Ten začlenil děti z Ukrajiny do běžných tříd všude tam, kde měl volné kapacity. Všem zájemcům však vyhovět nedokázal. „Jinak bychom se velmi rychle stali školou s převahou žáků z odlišného jazykového prostředí. Už i tak jsme měli ve třídách kolem 25 procent žáků, kteří se narodili v rodinách s odlišným mateřským jazykem,“ vysvětluje Pavel Ostap.

V Praze 3 má syna školou povinného i učitelka matematiky Rebeka Vadasová, která učí v Praze 8 na ZŠ Lyčkovo náměstí. Sama s výukou ukrajinský dětí zatím zkušenosti nemá.

Na osmičce až v září

„V Praze 8 radnice zřídila adaptační skupiny, takže k nám první žáci z Ukrajiny přijdou až v září,“ popisuje Vadasová, která obdivuje všechny učitele, kteří již mají ukrajinské děti ve svých třídách.

„Jsem ráda za to, že na osmičce děti chodí nejdřív do adaptačních skupin, kde dostanou jazykový a kulturní základ. S blížícím se koncem roku – i po náročném covidovém období – už jsme všichni unavení. Ani si tak nechci představovat, jaký nápor to musí být na mé kolegy v jiným městských částech, kteří již ve třídách mají ukrajinské žáky.“

Výstava fotografií z Ukrajiny před černínským palácem v Praze.
OBRAZEM: Ukrajina očima Ukrajinců. V ulicích Prahy je fotografická výstava

Školu v Praze 3, kam chodí její syn, navštěvuje již několik desítek ukrajinských žáků. „Vnímám, že bez znalosti českého jazyka je to nápor nejen na žáky, ale právě i vyučující,“ dodává Vadasová.

Na Gymnáziu Arabská v Praze 4 mají zatím zkušenost s integrací jednoho studenta. „Chodí do prvního ročníku na obor programování. Pomáhá mu tam další studentka z Ukrajiny, která již v České republice dlouhodobě žije,“ sdělila ředitelka gymnázia Zdeňka Hamhalterová.

Situace náročná pro žáky, ale i učitele

Pražský deník oslovil pět rodičů z různých koutů metropole. A všichni již mají zkušenost s tím, že jejich potomci chodí do třídy s dětmi z Ukrajiny.

Dva Dmitrijové, Alexander, Svetlana, Oksana, Tatjana a Julia. Tyto děti se již staly součástí třídního kolektivu. A jak rodiče popisují, vnímají, že situace ve třídě je náročná nejen pro příchozí děti, ale i pro učitelky.

„Naše paní učitelka kdysi pořádala tábory pro ukrajinské děti, tak má základy ukrajinštiny. Jak to ale dělají ostatní učitelky, to si nedovedu představit,“ popisuje šestatřicetiletá maminka z Prahy 1.

Oslovené vyučující se shodují, že učit české a ukrajinské děti pohromadě je náročné. „Ve třídě se mi žáček z Ukrajiny už několikrát rozbrečel, protože nechápal, co po něm chci. Je to tedy těžké psychicky nejen pro něj, ale i pro mě. Navíc musím neustále myslet na to, že nemůžu dopustit, aby se tato situace jakkoli dotkla našich dětí a výuka nám stála,“ vysvětluje učitelka prvního stupně v Praze 7.

Začlenit žáky, kteří tu zůstanou

Jak náročná musí být výuka pro příchozí děti z Ukrajiny, do toho se dovede vcítit i starosta Antonín Klecanda. „Představte si, že utíkáte z místa, kde vás bombardují. A když dorazíte do bezpečí, dají vás někam, kde nikomu nerozumíte, píšou písmem, které neznáte. A když se vás zmocní úzkost, tak se nemáte komu svěřit, protože vám učitel ani kamarádi nerozumí,“ popisuje starosta, podle kterého se velká část lidí, kteří jsou z Ukrajiny, chce po válce vrátit domů.

Vizualizace: stanice metra D Nové Dvory.
Radní posvětili nové čtvrti kolem metra D, zrušili stavební uzávěry

„Nebudou-li zde děti pokračovat v jejich systému vzdělávání, budou muset zbytečně učivo dohánět. Proto nepovažuji integraci do běžných tříd za ideální,“ vysvětluje starosta.

Dodává ale, že u dětí, které se již nemají kam vrátit a budou zde natrvalo, je postupná integrace do běžných tříd na místě.

Školy praskají ve švech

S nedostatkem míst bojují školy napříč metropolí. „Na základě lex Ukrajina budeme navyšovat počet dětí ve třídách. A kde to bude možné – i kapacity celých škol,“ řekla Pražskému deníku Hana Šišková, radní Prahy 7 pro oblast školství a vzdělávání.

Prostory stávajících školských zařízení však již nyní praskají ve švech. „Za zcela zásadní považuji, aby stát vytvořil fond pro rozvoj školství, ze kterého budou moci obce čerpat na výstavbu nových škol. V případech, kde jsou třeba již tři paralelní třídy v ročníku na jednu tělocvičnu, jsou přeplněné jídelny a odborné učebny se změnily na kmenové, je nutná výstavba nových škol. A s pokračující válkou na Ukrajině se bude situace dále zhoršovat,“ varuje starosta Antonín Klecanda.